Program koncertu a texty vokálně-instrumentálních skladeb

„Tři v jednom“, tak lze s nadsázkou nazvat prolog festivalu 2021. Propojuje skvost vídeňské barokní architektury – Lichtenštejnský zahradní palác ve Vídni, ukrývající jednu z největších a nejcennějších soukromých uměleckých sbírek na světě; fantastické ansámbly Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s charismatickým dirigentem Václavem Luksem, který tyto své „děti“ dovedl až na slavný Salcburský festival či k nominaci na CD roku časopisu Gramophone; a zážitek z novodobé premiéry díla rakouského skladatele 18. století Johanna Melchiora Pichlera. Z Vivaldiho tvorby zazní Laetatus sum pro sbor, smyčce a basso continuo C dur RV 607 a Laudate pueri Dominum c moll RV 600 a především překrásné Dixit Dominus D dur RV 595, jehož poslední kopie partitury na světě je uložena v archivu Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou v Praze. Stručně řečeno úžasné spojení nádherného prostředí s povznášející vokálně-instrumentální hudbou ve zcela výjimečném provedení.

Václav Luks

Zakladatel a umělecký vedoucí orchestru Collegium 1704 a vokálního souboru Collegium Vocale 1704 původně vystudoval hru na lesní roh na Konzervatoři v Plzni a hru na cembalo na Akademii múzických umění v Praze. Svůj stále rostoucí zájem o starou hudbu završil studiem na Schola Cantorum Basiliensis ve Švýcarsku v oboru historické klávesové nástroje a historická provozovací praxe a následným mnohaletým působením ve špičkovém souboru Akademie für Alte Musik Berlin na pozici sólového hráče na hornu. Vedle svých dvou domovských souborů spolupracuje s dalšími špičkovými tělesy jako Camerata Salzburg, La Cetra Barockorchester Basel, Dresdner Kammerchor nebo Ensemble Pygmalion, se kterým provedl Purcellovu operu Dido et Aeneas na Festivalu d’Aix-en-Provence. V rámci benefičního koncertu na obnovu pařížské Notre Dame dirigoval Orchestre national de France. Spolupracuje s rozhlasovými stanicemi Radio France, Deutschlandradio Berlin, ÖRF či švýcarskou stanicí DRS. Nejen s orchestrem, ale i sólově natáčí pro hudební vydavatelství ACCENT, Supraphon a Zig-Zag Territoires.
Zobrazit více

Collegium Vocale & Collegium 1704

Nikdy neabsentující energie a nadšení z hudby – kvality, jež udělaly z Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 během patnácti let jedny z nejrespektovanějších a nejobdivovanějších evropských starohudebních souborů. Oba ansámbly vznikly v roce 2005 u příležitosti projektu Bach – Praha – 2005, aby se s postupujícím časem staly stálicemi evropských koncertních pódií včetně prestižních adres jako Elbphilharmonie v Hamburku, Wigmore Hall v Londýně, Berliner Philharmonie, vídeňský Konzerthaus, Theater an der Wien nebo BOZAR v Bruselu. Od roku 2015 čtyřikrát hostovaly na Salcburském festivalu, kde v roce 2016 vzbudily mimořádnou pozornost provedením Missa Salisburgensis Heinricha Ignaze Bibera. Vedle Salcburku účinkovaly i na prestižním Festivalu v Luzernu, Chopinově festivalu ve Varšavě, Oude Muziek v Utrechtu či na lipském Bachfestu. Přestože Collegium 1704 spolupracovalo se sólisty jako Magdalena Kožená, Bejun Mehta, Vivica Genaux či Rolando Villazón, jeho síla tkví zejména ve spojení s Collegiem Vocale a v provádění děl barokních a klasicistních mistrů ve vlastní interpretaci, která sází na vysokou sólistickou úroveň svých členů. Oba soubory jsou velmi aktivní i v žánru opery: provedení L’olimpiade Josefa Myslivečka bylo nominováno na International Opera Award 2014 a nejnovější nahrávka Les Boréades Jeana-Philippa Rameaua získala ocenění Trophées 2020 za nejlepší operní nahrávku roku. Collegium 1704 stojí velkou měrou za znovuobjevením díla Jana Dismase Zelenky – ostatně ve svém názvu nosí rok 1704, kdy byla v Praze provedena Zelenkova alegorická hra Via Laureata – a další velké české hudební osobnosti 18. století Josefa Myslivečka. V roce 2019 bylo přizváno ke spolupráci na filmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi režiséra Petra Václava. S hudbou Antonia Vivaldiho má soubor četné zkušenosti. Vedle mnoha instrumentálních a vokálně-instrumentálních skladeb uvedl v roce 2014 v novodobé světové premiéře Vivaldiho operu Arsilda, regina di Ponto v režii Davida Radoka. Inscenace vznikla v koprodukci Grand Théâtre de Luxembourg, Opéra Royal de Versailles, Opéra de Lille, Théâtre de Caen a Slovenského národního divadla v Bratislavě.
Zobrazit více