Místa konání

Roku 1560 přišel Georg Hartmann I. Lichtenštejn o zadlužené panství Mikulov. Ve stejném roce však získal jeho přímý potomek z valtické linie rodu Hartmann II. (1544–1585) Lednici. Jízdárny měly zásadní význam už za císaře Maxmiliána II. Při dvorských sídlech vznikaly velmi rozsáhlé objekty pro účely chovu koní, který v období baroka symbolizoval prestiž, bohatství a moc. Patřily [...]

Jen několik kilometrů jižně od současné Břeclavi se v raném středověku nacházelo rozlehlé hradiště Velké Moravy. Zřejmě po staletí existující jeho pozůstatky daly vzniknout názvu místa „Pohansko“. Právě zde si nechal polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna v letech 1810–1812 vystavět podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha lovecký zámeček stejného jména. Nová kratochvilná stavba [...]

Hlavní knížecí sídlo ve Valticích zažívalo největší rozmach v 17. a 18. století, kdy byl vybudován valtický zámek, jehož podoba se blíží současnému stavu. Již za Karla I.  Lichtenštejna (1569–1627) a jeho syna Karla Eusebia (1611–1684) vznikal pod dohledem řady italských stavitelů palácový komplex o třech nádvořích obklopený řadou hospodářských budov. Prameny uvádějí, že už přinejmenším od počátku [...]

Lovecký zámeček v Katzelsdorfském lese u Valtic byl jednou z kratochvilných staveb v dnešní krajinné kompozici Lednicko-valtického areálu. Byl vystavěn podle plánů vídeňského architekta Josepha Kornhäusela pro Jana I. Josefa z Lichtenštejna v letech 1817–1818, avšak k finálnímu dokončení a schválení došlo až za architekta Franze Engela roku 1819. Jednalo se o objekt skládající se [...]

Lichtenštejnský palác je komplexem původně pěti domů nacházející se na Malostranském náměstí čp. 258/13 na pražské Malé Straně. Háv budovy pochází z přestavby po roce 1791 pravděpodobně od Matěje Hummela. Dnes v paláci sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze. Název dostal palác po stejnojmenném rodu, z něhož pocházel český královský místodržitel [...]

Budova vinařství Obelisk byla postavena roku 2017 nad Valticemi na místě, kde dříve pravděpodobně skutečně stával obelisk postavený za knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna. A právě na odkaz tohoto rodu se zaměřili členové brněnského studia AiD v čele s Hanou a Pavlem Bainarovými, kteří budovu vizuálně a ideově propojili s místními památkami a krajinou. [...]

Již z konce 11. století pocházejí archeologické nálezy dokládající přítomnost menšího hradiště na mikulovském Zámeckém vrchu. Stavba sloužila pravděpodobně jako obraný bod střežící územní zájmy na nově vzniklé moravsko-rakouské hranici. Patrně z podnětu Přemysla Otakara I. nebo jeho bratra, moravského markraběte Vladislava Jindřicha, byl ve 13. století na vápencových útesech nad vsí vybudován kamenný hrad. [...]

První předchůdce dnešního zámeckého kostela, vyvedený v gotickém slohu, byl roku 1426 zničen husity. Nový farní a zámecký kostel byl vybudován roku 1495 a zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu. Při rozšiřování zámku v roce 1731 však musel ustoupit výstavbě a na současném místě byl postaven kostel nový. Do jeho zdi vedle vchodu byly zazděny náhrobky Jana [...]

Po náhlé smrti knížete Aloise I. Josefa Lichtenštejna v roce 1805 převzal rodinné dědictví jeho mladší bratr Jan I. Josef Lichtenštejn, který se mimo jiné účastnil bitvy tří císařů u Slavkova. Právě za knížete Jana I. Josefa došlo ke stavbě Dianina chrámu řečeného Rendez-vous. Jeho vybudování proběhlo v letech 1810–1813 podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha. Po [...]

Půvabný klasicistní zámeček je považován za největší hraniční mezník na světě. Za účelem relaxace a odpočinku ho nechal vystavět kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna jako poslední ze série staveb k potěše oka i těla při projížďkách po okolí. Zámeček sloužil jako letní sídlo Lichtenštejnů. Původní záměr architekta Josefa Engela – dva hrady spojené mostem [...]