Přes tři sta let, umístěno v samotném srdci Vídně, představuje toto lichtenštejnské sídlo symbiózu přírody, architektury a mimořádně cenných uměleckých sbírek. Působivě zrekonstruovaná Sala Terrena, barokní Herkulův sál a Dámské apartmány vytváří společně s nádhernými zahradami dojem života skutečných aristokratů a zdejší soukromá umělecká sbírka knížat z Lichtenštejna obsahuje mistrovská díla od renesance až po vrcholné baroko. Pozemek ve čtvrti Rossau, který se nacházel až

Hlavní knížecí sídlo ve Valticích zažívalo největší rozmach v 17. a 18. století, kdy byl vybudován valtický zámek, jehož podoba se blíží současnému stavu. Již za Karla I.  Lichtenštejna (1569–1627) a jeho syna Karla Eusebia (1611–1684) vznikal pod dohledem řady italských stavitelů palácový komplex o třech nádvořích obklopený řadou hospodářských budov. Prameny uvádějí, že už přinejmenším od počátku 17. století sloužilo místo k ustájení koní. V publikaci Architekt und Erfinder k

V době vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (1721–1732) se nejvýznamnější architektonickou prací pro tento rod stala výstavba jejich rezidence ve Valticích. Součástí zámku je barokní kaple, která na území České republiky patří mezi nejkrásnější. Antonio Beduzzi, jenž byl v této době dvorním architektem knížat Lichtenštejnů, postavil tento barokní skvost v letech 1726–1729. Věhlasný italský stavitel navázal na práci Antona Ospela. Kapli nejen vyprojektoval,

Počátky židovské komunity v Břeclavi můžeme s určitostí datovat do 16. století, kdy je již v několika pramenech zmiňována židovská náboženská obec se synagogou. Koncem 19. století s prudkým rozvojem břeclavské židovské obce naprosto přestal dostačovat hřbitovní areál, a tak se přistoupilo k přikoupení pozemků od knížete Jana II. z Lichtenštejna, finance poskytli bratři Hermann a Jacob Kuffnerovi. Došlo ke zboření původní márnice a celý

Již z konce 11. století pocházejí archeologické nálezy dokládající přítomnost menšího hradiště na mikulovském Zámeckém vrchu. Stavba sloužila pravděpodobně jako obraný bod střežící územní zájmy na nově vzniklé moravsko-rakouské hranici. Patrně z podnětu Přemysla Otakara I. nebo jeho bratra, moravského markraběte Vladislava Jindřicha, byl ve 13. století na vápencových útesech nad vsí vybudován kamenný hrad. Roku 1249 postoupil moravský markrabě, pozdější král Přemysl Otakar II.,

Roku 1560 přišel Georg Hartmann I. Lichtenštejn o zadlužené panství Mikulov. Ve stejném roce však získal jeho přímý potomek z valtické linie rodu Hartmann II. (1544–1585) Lednici. Jízdárny měly zásadní význam už za císaře Maxmiliána II. Při dvorských sídlech vznikaly velmi rozsáhlé objekty pro účely chovu koní, který v období baroka symbolizoval prestiž, bohatství a moc. Patřily k nezbytným součástem rezidenčních prostor vládnoucích rodů a k jejich pozvednutí