Půvabný klasicistní jednopatrový Rybniční zámeček je dominantou severního břehu Prostředního rybníka. Zámeček dal postavit v letech 1814–1816 kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela. Vznikla tak nevelká podsklepená vilová stavba s výhledem na Apollonův chrám, rybníky i protilehlý chrám Tří Grácií a Nový dvůr. Již roku 1822 mělo dojít k rozsáhlejším úpravám pod dohledem Josefa Franze Engela, avšak tato rekonstrukce nebyla

Šlechtický rod Lichtenštejnů nemohl opomenout ani stavební úpravy samotného zámku. Ten měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Georg Wingelmüller. Součástí prvního okruhu pro návštěvníky zámku je vstupní hala. Prostupuje dvě patra zámku a

Pozdně historizující stavbu nechal v Poštorné v letech 1908–1909 postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle návrhu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera, z jehož dílny pochází rovněž nejvýraznější poštorenská stavba – kostel Navštívení Panny Marie, který se nachází v těsné blízkosti objektu. Třípatrová vila poutá pozornost historicky i památkově. Velmi cennou výzdobu nese fasáda z červených cihel z bývalé místní lichtenštejnské cihelny, střechu tvoří původní pálené střešní tašky. Mnoho

Zámek Wilfersdorf stojí v dolnorakouském Weinviertelu v obci Wilfersdorf v okrese Mistelbach. Zámek je nepřetržitě ve vlastnictví rodu Lichtenštejnů a až do dnešní doby slouží pro správu knížecího majetku ve Weinviertelu a je proslulý zdejšími knížecími sklepy. Kolem roku 1600 nechal Gundakar z Lichtenštejna přestavět gotický hrad na vodní zámek se čtyřmi křídly. Kníže Alois I. z Lichtenštejna dal kolem roku 1802 severní, jižní a

Empírový letohrádek Belveder byl navržen architektem Josephem Hardtmuthem na popud knížete Aloise I. Josefa z Lichtenštejna. Kníže zakoupil roku 1802 pozemek na Liščím vrchu s cílem vybudovat nejen reprezentační stavbu, ale rovněž bažantnici v přilehlých hospodářských budovách. Dokončení stavby se však nedočkal – roku 1805 zemřel a výzdoba zámečku již připadla jeho mladšímu bratrovi Janu I. Josefovi. Výmalbou v pompejském stylu byl pověřen vídeňský malíř Joseph Langenhöffel. V okolí

V době vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (1721–1732) se nejvýznamnější architektonickou prací pro tento rod stala výstavba jejich rezidence ve Valticích. Součástí zámku je barokní kaple, která na území České republiky patří mezi nejkrásnější. Antonio Beduzzi, jenž byl v této době dvorním architektem knížat Lichtenštejnů, postavil tento barokní skvost v letech 1726–1729. Věhlasný italský stavitel navázal na práci Antona Ospela. Kapli nejen vyprojektoval,