V době vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (1721–1732) se nejvýznamnější architektonickou prací pro tento rod stala výstavba jejich rezidence ve Valticích. Součástí zámku je barokní kaple, která na území České republiky patří mezi nejkrásnější. Antonio Beduzzi, jenž byl v této době dvorním architektem knížat Lichtenštejnů, postavil tento barokní skvost v letech 1726–1729. Věhlasný italský stavitel navázal na práci Antona Ospela. Kapli nejen vyprojektoval,

Lovecký zámeček v Katzelsdorfském lese u Valtic byl jednou z kratochvilných staveb v dnešní krajinné kompozici Lednicko-valtického areálu. Byl vystavěn podle plánů vídeňského architekta Josepha Kornhäusela pro Jana I. Josefa z Lichtenštejna v letech 1817–1818, avšak k finálnímu dokončení a schválení došlo až za architekta Franze Engela roku 1819. Jednalo se o objekt skládající se ze dvou částí: reprezentativního neoklasicistního loveckého zámečku a dvou křídel

Půvabný klasicistní zámeček je považován za největší hraniční mezník na světě. Za účelem relaxace a odpočinku ho nechal vystavět kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna jako poslední ze série staveb k potěše oka i těla při projížďkách po okolí. Zámeček sloužil jako letní sídlo Lichtenštejnů. Původní záměr architekta Josefa Engela – dva hrady spojené mostem – byl knížetem vetován, a tak vzniknul zámeček tvořený třemi

První zmínka o obci Katzelsdorf se v historických pramenech objevuje již roku 1050. Roku 1393 se stala součástí valtického panství, kdy vesnici koupil Jan I. z Lichtenštejna, tehdejší knížecí pán Mikulova a Valtic. Při úpravě státní hranice s Československem roku 1925 ztratila obec severní část svého katastru, v 60. letech minulého století vzal za své i dnes již neexistující salet, tzv. Katzelsdorfský zámeček. Hlavní dominantou obce

Na konci 19. století začali obyvatelé Poštorné žádat panujícího knížete Jana II. z Lichtenštejna o výstavbu nového kostela, jenž by nahradil již nedostačující svatostánek (podle farní kroniky postavený roku 1339; připomínaný zde opět roku 1570). Starý kostel, jenž stál na téměř stejném místě jako nová stavba, nebyl udržovaný a chátral. Kníže Jan II. Liechtenstein (řečený Dobrotivý) prosby vyslyšel a investoval do stavby nové budovy dvě stě padesát tisíc zlatých.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie tvoří dominantu jihovýchodní části valtického náměstí. Byl postaven v letech 1631–1671 za knížete Karla Eusebia Lichtenštejna podle projektu italského architekta Giovanniho Giacoma Tencally. V roce 1638 došlo při stavbě kostela ke zřícení klenby a práci převzal Andreas Erna z Brna. Během celého období výstavby byly práce z různých důvodů přerušeny, a to zejména kvůli vpádu Švédů a posléze tureckých vojsk na