Jen několik kilometrů jižně od současné Břeclavi se v raném středověku nacházelo rozlehlé hradiště Velké Moravy. Zřejmě po staletí existující jeho pozůstatky daly vzniknout názvu místa „Pohansko“. Právě zde si nechal polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna v letech 1810–1812 vystavět podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha lovecký zámeček stejného jména. Nová kratochvilná stavba navíc nahradila dřívější gloriet a sám kníže v červnu 1811 staveniště

Na konci 19. století začali obyvatelé Poštorné žádat panujícího knížete Jana II. z Lichtenštejna o výstavbu nového kostela, jenž by nahradil již nedostačující svatostánek (podle farní kroniky postavený roku 1339; připomínaný zde opět roku 1570). Starý kostel, jenž stál na téměř stejném místě jako nová stavba, nebyl udržovaný a chátral. Kníže Jan II. Liechtenstein (řečený Dobrotivý) prosby vyslyšel a investoval do stavby nové budovy dvě stě padesát tisíc zlatých.

První předchůdce dnešního zámeckého kostela, vyvedený v gotickém slohu, byl roku 1426 zničen husity. Nový farní a zámecký kostel byl vybudován roku 1495 a zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu. Při rozšiřování zámku v roce 1731 však musel ustoupit výstavbě a na současném místě byl postaven kostel nový. Do jeho zdi vedle vchodu byly zazděny náhrobky Jana z Lichtenštejna z roku 1522 a Hartmanna z Lichtenštejna a

Výrazné jádro zámku pochází ze 16. století. Původně šlo o čtyřkřídlý komplex s vodním příkopem, obrannými zdmi a menšími předsunutými stavbami. V roce 1729 přešel zámek do vlastnictví císařského dvorního lékaře Matthiase von Suttner, který jej nechal přestavět v barokním stylu podle plánů Josepha Emanuela Fischera von Erlach. Významným uměleckohistorickým skvostem je Maulpertschův sál, pojmenovaný po Franzi Antonu Maulpertschovi (též Maulbertschovi), autorovi stropní fresky Triumf Pravdy

V Ladné od roku 1849 stála kaple sv. Michala, avšak ta po čase přestala svojí kapacitou dostačovat a byla potřeba vybudovat nový kostel. V prosinci 1909 tedy došlo k domluvě mezi ladenskými a knížetem Janem II. z Lichtenštejna: Ladná prodlouží knížeti pronájem honitby a kníže vybuduje nový kostel. Plány kostela vypracoval knížecí architekt Karl Weinbrenner a roku 1911 byl položen základní kámen. Veškerý stavební materiál poskytla knížecí cihelna v Poštorné

Valtický zámek vznikl rozšířením původního hradu, který byl pravděpodobně založen v 11. století. Od konce 14. století až do doby poválečné konfiskace sloužil jako sídlo vládnoucích knížat z rodu Lichtenštejnů. Jeho impozantní rozměry a nádherná barokní výzdoba stále svědčí o tom, že zde bývala rezidence jednoho z nejmocnějších šlechticů v rámci podunajské monarchie. Bílý sál, který je součástí této majestátní zámecké budovy, představuje víceúčelový prostor