Zámeček Pohansko

Jen několik kilometrů jižně od současné Břeclavi se v raném středověku nacházelo rozlehlé hradiště Velké Moravy. Zřejmě po staletí existující jeho pozůstatky daly vzniknout názvu místa „Pohansko“. Právě zde si nechal polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna v letech 1810–1812 vystavět podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha lovecký zámeček stejného jména. Nová kratochvilná stavba navíc nahradila dřívější gloriet a sám kníže v červnu 1811 staveniště dokonce osobně navštívil.

Hlavní část zámečku tvoří budova obdélníkového půdorysu, k níž z obou stran přiléhají přízemní arkádové galerie s pěti arkádami zakončené čtyřúhelníkovým pavilonem. Aby se docílilo monumentálnosti objektu, byl vyhlouben přilehlý rybník a prostor zapomenutého hradiště sloužil k pořádání oblíbených podzimních honů (na divoká prasata nevyjímaje). Ty mohli pozorovat hosté z vyšší společnosti z centrální lodžie s jónským sloupovím v prvním patře. Zde se taktéž nacházel hlavní sál s dekorativní výmalbou sloužící k loveckým slavnostem. Naopak velká část přízemí byla s přilehlou arkádovou galerií otevřená a průchozí a nechyběl zde ani byt lovčího.

Za knížete Jana II. z Lichtenštejna byla část arkád zazděna, aby se zvětšily obytné prostory správce objektu v přízemí. Po vybudování tzv. železné opony se na střeše zámečku nacházela pozorovatelna Pohraniční stráže a objekt byl veřejnosti nepřístupný. Dnes objekt užívá Městské muzeum a galerie Břeclav.

A za pozornost jistě stojí kamenná reliéfní výzdoba pocházející z dílny vídeňského sochaře Josefa Kliebera. Kruhové reliéfy pod římsou prvního patra obsahují motivy související s mytologickými příběhy o římské panenské bohyni lovu Dianě a její rodině. Obdélníkové reliéfy pak vyobrazují putti vyprávějící příběh s loveckou tematikou.

 

Kapacita 130 míst. Objekt není bezbariérový  

Parkování:  před vstupem do lesní obory (transfer LVHF)

GPS: 48.7428208N, 16.8967044

 


Další koncerty