NOVOGOTICKÝ KOSTEL NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE V BŘECLAVI – POŠTORNÉ

Na konci 19. století začali obyvatelé Poštorné žádat panujícího knížete Jana II. z Lichtenštejna o výstavbu nového kostela, jenž by nahradil již nedostačující svatostánek (podle farní kroniky postavený roku 1339; připomínaný zde opět roku 1570). Starý kostel, jenž stál na téměř stejném místě jako nová stavba, nebyl udržovaný a chátral. Kníže Jan II. Liechtenstein (řečený Dobrotivý) prosby vyslyšel a investoval do stavby nové budovy dvě stě padesát tisíc zlatých. Novogotický kostel, včetně veškerého zařízení interiéru, sakristie a kříže před průčelím z roku 1902, navrhl tehdejší dvorní architekt Liechtensteinů Karel Weinbrenner. Již v roce 1884 vstoupil do služeb knížete Jana II. a setrval v nich přes čtvrt století. Byl vedoucím knížecího stavebního úřadu v Lednici, kde také navrhl a realizoval řadu obytných i veřejných staveb. Jeho působení tak značně dotvořilo ráz této obce. Styl Weinbrennerových návrhů sahal od pozdního historismu až po anglikanizující pozdní secesi. Jeho plány kníže schválil v roce 1893, ale základní kámen byl položen až 24. června 1895, k vysvěcení došlo 3. července 1898. Jednotná centrální stavba z režného zdiva náleží k novogotickému stylu. Oltáře a křížovou cestu vytvořil tyrolský umělec Ferdinand Stuflesser.

Další sochy pochází od neznámých vídeňských sochařů. V roce 1940 bylo zařízení kostela doplněno o sochy sv. Františka z Assisi a Antonína z Padovy, které vytvořil Heřman Kotrba. Okenní vitráže jsou stylově patrně dílem neznámého autora mnichovské školy. Ve vstupní části se nachází hudební kruchta zčásti vysunutá do prostoru lodi. Kněžiště je netradičně orientováno na jihozápad z důvodu orientace hlavního průčelí kostela k vyústění břeclavské cesty. K lodi ve tvaru osmiúhelníku přiléhá pětiboké kněžiště se sakristií a na protější straně je vstupní portál se štítem, který má po každé straně polygonální (mnohoúhelníkovou) zvonici. Nad vchodem do kostela je socha žehnajícího Ježíše Krista v nadživotní velikosti od Josefa Beyera, jenž vytvořil také malířskou výzdobu interiéru. Varhany pocházejí z dílny Bratří Riegrů z Krnova z roku 1926. Tato autorská dvojice varhany v kostele také instalovala. Kostel je pozoruhodný mimo jiného i užitým stavebním materiálem, k němuž patří cihly z místního keramického závodu (knížecí cihelny). Na stavbu se použilo dvě stě různých druhů cihel, dlaždic, tvarovek a glazované keramické krytiny. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera. Karel Weinbrenner realizoval i další sakrální stavby – kostel v obci Ladná či v rakouském Katzelsdorfu. Kromě kostela v Poštorné Karel Weinbrenner vystavěl i nedalekou faru, školu a dům lékaře. Při navrhování projektu se architekt nechal inspirovat vídeňským kostelem Panny Marie Vítězné (architekt Friedrich von Schmidt).

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit