Místa konání

Na konci 19. století začali obyvatelé Poštorné žádat panujícího knížete Jana II. z Lichtenštejna o výstavbu nového kostela, jenž by nahradil již nedostačující svatostánek (podle farní kroniky postavený roku 1339; připomínaný zde opět roku 1570). Starý kostel, jenž stál na téměř stejném místě jako nová stavba, nebyl udržovaný a chátral. Kníže Jan II. Liechtenstein (řečený Dobrotivý) prosby…

Zámecké divadlo ve Valticích je součástí komplexu, jehož složitý vývoj měli od 14. století v rukou členové rodu Lichtenštejnů. Od konce 16. století se stal valtický zámek jejich hlavní rezidencí. Dnešní podobu vtiskla areálu především stavební činnost v 17. a 18. století, teprve v poslední době je věnována pozornost i drobnějším pozdějším zásahům, které…

Pozdně historizující stavbu nechal v Poštorné v letech 1908–1909 postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle návrhu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera, z jehož dílny pochází rovněž nejvýraznější poštorenská stavba – kostel Navštívení Panny Marie, který se nachází v těsné blízkosti objektu. Třípatrová vila poutá pozornost historicky i památkově. Velmi cennou výzdobu nese fasáda z červených cihel…

Přes tři sta let, umístěno v samotném srdci Vídně, představuje toto lichtenštejnské sídlo symbiózu přírody, architektury a mimořádně cenných uměleckých sbírek. Působivě zrekonstruovaná Sala Terrena, barokní Herkulův sál a Dámské apartmány vytváří společně s nádhernými zahradami dojem života skutečných aristokratů a zdejší soukromá umělecká sbírka knížat z Lichtenštejna obsahuje mistrovská díla od renesance až…

Palác začal stavět v roce 1691 Dominik Ondřej I. z Kounic dle projektu švýcarského architekta Enrica Zuccalliho. Roku 1694 však rozestavěný palác koupil kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna s úmyslem dostavět ho jako rodové sídlo, což se podařilo roku 1711 za pomoci architekta Domenica Martinelliho a předních umělců té doby – Giovanni Giuliani vytvořil sochařskou…

Lichtenštejnský palác je komplexem původně pěti domů nacházející se na Malostranském náměstí čp. 258/13 na pražské Malé Straně. Háv budovy pochází z přestavby po roce 1791 pravděpodobně od Matěje Hummela. Dnes v paláci sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze. Název dostal palác po stejnojmenném rodu, z něhož pocházel český královský…

Podle plánů architekta a stavebního ředitele Josefa Hardtmutha byl na břeclavsko-rabensburském pomezí v letech 1810–1813 vybudován lovecký zámeček Lány. Stavebníkem byl, jako v případě nedalekého zámečku Pohansko, polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna. Tato kratochvilná stavba o obdélníkovém základu s valbovou střechou v sobě ukrývala původně pouze velký sál, spojený s bytem lovčího…

Šlechtický rod Lichtenštejnů nemohl opomenout ani stavební úpravy samotného zámku. Ten měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Georg Wingelmüller. Součástí prvního okruhu…

Zámek Wilfersdorf stojí v dolnorakouském Weinviertelu v obci Wilfersdorf v okrese Mistelbach. Zámek je nepřetržitě ve vlastnictví rodu Lichtenštejnů a až do dnešní doby slouží pro správu knížecího majetku ve Weinviertelu a je proslulý zdejšími knížecími sklepy. Kolem roku 1600 nechal Gundakar z Lichtenštejna přestavět gotický hrad na vodní zámek se čtyřmi křídly. Kníže…

Empírový letohrádek Belveder byl navržen architektem Josephem Hardtmuthem na popud knížete Aloise I. Josefa z Lichtenštejna. Kníže zakoupil roku 1802 pozemek na Liščím vrchu s cílem vybudovat nejen reprezentační stavbu, ale rovněž bažantnici v přilehlých hospodářských budovách. Dokončení stavby se však nedočkal – roku 1805 zemřel a výzdoba zámečku již připadla jeho mladšímu bratrovi Janu I. Josefovi….