Místa konání

Palác začal stavět v roce 1691 Dominik Ondřej I. z Kounic dle projektu švýcarského architekta Enrica Zuccalliho. Roku 1694 však rozestavěný palác koupil kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna s úmyslem dostavět ho jako rodové sídlo, což se podařilo roku 1711 za pomoci architekta Domenica Martinelliho a předních umělců té doby – Giovanni Giuliani vytvořil sochařskou…

Lichtenštejnský palác je komplexem původně pěti domů nacházející se na Malostranském náměstí čp. 258/13 na pražské Malé Straně. Háv budovy pochází z přestavby po roce 1791 pravděpodobně od Matěje Hummela. Dnes v paláci sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze. Název dostal palác po stejnojmenném rodu, z něhož pocházel český královský…

Podle plánů architekta a stavebního ředitele Josefa Hardtmutha byl na břeclavsko-rabensburském pomezí v letech 1810–1813 vybudován lovecký zámeček Lány. Stavebníkem byl, jako v případě nedalekého zámečku Pohansko, polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna. Tato kratochvilná stavba o obdélníkovém základu s valbovou střechou v sobě ukrývala původně pouze velký sál, spojený s bytem lovčího…

Šlechtický rod Lichtenštejnů nemohl opomenout ani stavební úpravy samotného zámku. Ten měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Georg Wingelmüller. Součástí prvního okruhu…

Zámek Wilfersdorf stojí v dolnorakouském Weinviertelu v obci Wilfersdorf v okrese Mistelbach. Zámek je nepřetržitě ve vlastnictví rodu Lichtenštejnů a až do dnešní doby slouží pro správu knížecího majetku ve Weinviertelu a je proslulý zdejšími knížecími sklepy. Kolem roku 1600 nechal Gundakar z Lichtenštejna přestavět gotický hrad na vodní zámek se čtyřmi křídly. Kníže…

Empírový letohrádek Belveder byl navržen architektem Josephem Hardtmuthem na popud knížete Aloise I. Josefa z Lichtenštejna. Kníže zakoupil roku 1802 pozemek na Liščím vrchu s cílem vybudovat nejen reprezentační stavbu, ale rovněž bažantnici v přilehlých hospodářských budovách. Dokončení stavby se však nedočkal – roku 1805 zemřel a výzdoba zámečku již připadla jeho mladšímu bratrovi Janu I. Josefovi….

  Novogotickou kapli sv. Cyrila a sv. Metoděje nechal postavit roku 1856 v Břeclavi podle projektu Jana Heidricha princ Alois II. z Lichtenštejna jako poděkování za uzdravení z vážné nemoci. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla kaple uvnitř i z vnějšku zevrubně opravována. Exteriérové práce se týkaly zejména výměny špatné omítky za novou, vadných kamenných…

V době vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (1721–1732) se nejvýznamnější architektonickou prací pro tento rod stala výstavba jejich rezidence ve Valticích. Součástí zámku je barokní kaple, která na území České republiky patří mezi nejkrásnější. Antonio Beduzzi, jenž byl v této době dvorním architektem knížat Lichtenštejnů, postavil tento barokní skvost v letech 1726–1729….

Půvabný klasicistní zámeček je považován za největší hraniční mezník na světě. Za účelem relaxace a odpočinku ho nechal vystavět kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna jako poslední ze série staveb k potěše oka i těla při projížďkách po okolí. Zámeček sloužil jako letní sídlo Lichtenštejnů. Původní záměr architekta Josefa Engela – dva hrady spojené…

Lovecký zámeček v Katzelsdorfském lese u Valtic byl jednou z kratochvilných staveb v dnešní krajinné kompozici Lednicko-valtického areálu. Byl vystavěn podle plánů vídeňského architekta Josepha Kornhäusela pro Jana I. Josefa z Lichtenštejna v letech 1817–1818, avšak k finálnímu dokončení a schválení došlo až za architekta Franze Engela roku 1819. Jednalo se o objekt skládající…