Menu
| Kdo | Filharmonie Bohuslava Martinů (CZ) Jiří Habart (CZ) dirigent Sandra Hamaoui (FR) zpěv |
| Kde | Zámecká jízdárna Valtice |
| Program | Camille Saint-Saëns (1835–1921) Bacchanale (Samson et Dalila, op. 47) Henri Duparc (1848–1933) L’invitation au voyage Charles Gounod (1818–1893) Je veux vivre (Roméo et Juliette, CG 9) Francis Poulenc (1899–1963) Les Chemins de l’amour, FP 106-Ib Maurice Ravel (1875–1937) La Valse, M. 72 — přestávka — Georges Bizet (1838–1875) Danse bohème (Carmen suita č. 2) Maurice Ravel La flûte enchantée (Shéhérazade, M. 41) Claude Debussy (1862–1918) Nuit d’étoiles, L2. 2 Jules Massenet (1842–1912) Je marche sur tous les chemins… Obéissons (Manon) Maurice Ravel Boléro, M. 81 Dress code: Creative Black Tie |
Závěrečný koncert LVHF 2026 pozve své posluchače naposledy do Francie a prostřednictvím Filharmonie Bohuslava Martinů a sopranistky Sandry Hamaoui jim ukáže jak její vášnivost v Boléru M. Ravela či Danse Bohème z Carmen G. Bizeta, tak i její lyričnost v áriích a písních H. Duparca, Ch. Gounoda či C. Debussyho.
První podněty ke vzniku symfonického orchestru ve Zlíně nevznesl nikdo jiný než místní firma Baťa již ve 20. letech minulého století. Avšak až po druhé světové válce se z podnikové dechové hudby začal formovat základ Symfonického orchestru národního podniku Baťa. Ten získal za svého dirigenta Rudolfa Kvasnicu a 30. dubna 1946 se odehrál v budově Velkého kina, kde orchestr i sídlil, první koncert. Již roku 1955 se však přestěhoval do nového Domu umění a druhý přesun proběhl roku 2011, kdy bylo dostavěno Kongresové centrum. Počínaje lednem 1989 nese filharmonie jméno jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů B. Martinů.
Do repertoáru orchestru patří nejen velká symfonická díla, ale též skladby přesahující do sféry jazzu, rocku, šansonu nebo popmusic. Koncertní činnost filharmonie má v současnosti základ v pěti abonentních řadách a dále koncertuje nejen po České republice, ale zahraniční turné ji dovedla i do celé Evropy, USA, Jižní Koreji a Indie (po 57 letech od posledního vystoupení českého orchestru v této zemi).
Filharmonie Bohuslava Martinů je pořadatelem dvou hudebních festivalů – podzimního hudebního festivalu Harmonia Moraviae a Talentinum. K důležitým aktivitám patří rovněž podpora tvorby mladých českých hudebních skladatelů a hudebního vzdělávání mladé generace. Pravidelnou součástí činnosti filharmonie je spolupráce s rozhlasem a televizí, stejně jako nahrávky na zvukové nosiče.
Frýdecko-místecký rodák Jiří Habart patří k nejmladší generaci českých dirigentů. Svou hudební dráhu zahájil jako houslista na ZUŠ Litomyšl a následně navštěvoval Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži (ve třídě Karla Janečka). Dirigování studoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením Jakuba Kleckera, Tomáše Hanuse a sbormistrovství u prof. Blanky Juhaňákové. Zúčastnil se dirigentských kurzů pod vedením Tomáše Netopila, Kirka Trevora, Zsolta Nagye a Marka Stringera.
V roce 2023 se v rámci soutěže Zoltán Kodály Conducting Competition v maďarském Debrecínu umístil na 5. místě a rovněž zde získal speciální ceny Maďarské státní opery a orchestrů Budafoki Dohnányi Zenekar a Kodály Filharmónia Debrecen. V témže roce se stal finalistou Donatella Flick LSO Conducting Competition 2023 v Londýně. Je rovněž držitelem stipendia Bayreuther Festspiele 2014. Spolupracoval s významnými českými i zahraničními orchestry (London Symphony Orchestra, NDR Elbphilharmonie Orchestra Hamburg, Kodály Filharmónia Debrecen, Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Prague Philharmonia, Symfonického orchestru FOK) a představil se na řadě festivalů.
Od sezóny 2019/2020 je dirigentem operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Ve svém premiérovém hudebním nastudování připravil opery Tanec nevděčnic (Monteverdi), Dido a Aeneas (Purcell), Smetanovy Branibory v Čechách či Rossiniho Lazebníka sevillského.
Francouzská sopranistka Sandra Hamaoui je oceňována pro svůj „homogenní a pružný hlas s jemně sametovým zabarvením“ i pro svou „muzikálnost a jemnost výrazu“. Kritika ji popisuje jako „procítěnou“ a „výjimečně nadanou“ umělkyni, jejíž skutečný talent nespočívá pouze v lehké a přirozené vokální technice a hudební inteligenci, ale také ve schopnosti zcela si podmanit publikum.
V předchozích letech byla členkou souboru Opernhaus Zürich, kde nastudovala role jako Gilda (Rigoletto), Susanna (Figarova svatba), Constance v nové inscenaci Dialogů karmelitek, Nanetta (Falstaff) pod taktovkou hudebního ředitele Gianandrey Nosedy, Gretel v nové inscenaci Jeníček a Mařenka v režii Roberta Carsena, Sophie (Werther) a Lisette (La Rondine). Pouze v loňském roce se představila na jevišti Wiener Staatsoper, Opernhaus Zürich, Opera Naples či festivalech na v Gstaad a Baden-Baden.
Mezi další významná angažmá patří role Leïly v Lovcích perel v Théâtre des Champs-Élysées a titulní role v opeře Romeo a Julie ve spolupráci s Komorním orchestrem Ženeva.
Sandra Hamaoui je na jevišti mnohotvárnou a přirozeně proměnlivou osobností, která dokáže zaujmout v jakémkoli prostředí – od intimní písňové tvorby až po rozsáhlé operní produkce. Díky plynulé znalosti několika jazyků (francouzština, italština, španělština, angličtina) je autentickou a sdělnou interpretkou. Hlubokou inspiraci nachází rovněž v současném výtvarném umění a designu.
