Místa konání

Přes tři sta let, umístěno v samotném srdci Vídně, představuje toto lichtenštejnské sídlo symbiózu přírody, architektury a mimořádně cenných uměleckých sbírek. Působivě zrekonstruovaná Sala Terrena, barokní Herkulův sál a Dámské apartmány vytváří společně s nádhernými zahradami dojem života skutečných aristokratů a zdejší soukromá umělecká sbírka knížat z Lichtenštejna obsahuje mistrovská díla od renesance až…

Hlavní knížecí sídlo ve Valticích zažívalo největší rozmach v 17. a 18. století, kdy byl vybudován valtický zámek, jehož podoba se blíží současnému stavu. Již za Karla I.  Lichtenštejna (1569–1627) a jeho syna Karla Eusebia (1611–1684) vznikal pod dohledem řady italských stavitelů palácový komplex o třech nádvořích obklopený řadou hospodářských budov. Prameny uvádějí, že už přinejmenším od…

V době vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (1721–1732) se nejvýznamnější architektonickou prací pro tento rod stala výstavba jejich rezidence ve Valticích. Součástí zámku je barokní kaple, která na území České republiky patří mezi nejkrásnější. Antonio Beduzzi, jenž byl v této době dvorním architektem knížat Lichtenštejnů, postavil tento barokní skvost v letech 1726–1729….

Počátky židovské komunity v Břeclavi můžeme s určitostí datovat do 16. století, kdy je již v několika pramenech zmiňována židovská náboženská obec se synagogou. Koncem 19. století s prudkým rozvojem břeclavské židovské obce naprosto přestal dostačovat hřbitovní areál, a tak se přistoupilo k přikoupení pozemků od knížete Jana II. z Lichtenštejna, finance poskytli bratři…

Již z konce 11. století pocházejí archeologické nálezy dokládající přítomnost menšího hradiště na mikulovském Zámeckém vrchu. Stavba sloužila pravděpodobně jako obraný bod střežící územní zájmy na nově vzniklé moravsko-rakouské hranici. Patrně z podnětu Přemysla Otakara I. nebo jeho bratra, moravského markraběte Vladislava Jindřicha, byl ve 13. století na vápencových útesech nad vsí vybudován kamenný…

Roku 1560 přišel Georg Hartmann I. Lichtenštejn o zadlužené panství Mikulov. Ve stejném roce však získal jeho přímý potomek z valtické linie rodu Hartmann II. (1544–1585) Lednici. Jízdárny měly zásadní význam už za císaře Maxmiliána II. Při dvorských sídlech vznikaly velmi rozsáhlé objekty pro účely chovu koní, který v období baroka symbolizoval prestiž, bohatství a moc….

Na konci 19. století začali obyvatelé Poštorné žádat panujícího knížete Jana II. z Lichtenštejna o výstavbu nového kostela, jenž by nahradil již nedostačující svatostánek (podle farní kroniky postavený roku 1339; připomínaný zde opět roku 1570). Starý kostel, jenž stál na téměř stejném místě jako nová stavba, nebyl udržovaný a chátral. Kníže Jan II. Liechtenstein (řečený Dobrotivý) prosby…

Jen několik kilometrů jižně od současné Břeclavi se v raném středověku nacházelo rozlehlé hradiště Velké Moravy. Zřejmě po staletí existující jeho pozůstatky daly vzniknout názvu místa „Pohansko“. Právě zde si nechal polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna v letech 1810–1812 vystavět podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha lovecký zámeček stejného jména. Nová kratochvilná…

První předchůdce dnešního zámeckého kostela, vyvedený v gotickém slohu, byl roku 1426 zničen husity. Nový farní a zámecký kostel byl vybudován roku 1495 a zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu. Při rozšiřování zámku v roce 1731 však musel ustoupit výstavbě a na současném místě byl postaven kostel nový. Do jeho zdi vedle vchodu byly zazděny náhrobky…

Výrazné jádro zámku pochází ze 16. století. Původně šlo o čtyřkřídlý komplex s vodním příkopem, obrannými zdmi a menšími předsunutými stavbami. V roce 1729 přešel zámek do vlastnictví císařského dvorního lékaře Matthiase von Suttner, který jej nechal přestavět v barokním stylu podle plánů Josepha Emanuela Fischera von Erlach. Významným uměleckohistorickým skvostem je Maulpertschův sál,…