Charvátská Nová Ves

Areál Sokolovny Charvátská Nová Ves

 

Adresa: Tyršův sad 206/4, 690 06 Břeclav

Česká Republika

 

 

Příchod Charvátů na Valticko a Lichtenštejnové

Za příchodem charvátského obyvatelstva do oblasti nejenom tehdejšího dolnorakouského Valticka stála expanze osmanských Turků do oblasti Balkánu. Po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) roku 1453, Bělehradu v roce 1521 či ohrožení samotné Vídně o osm let později se část balkánského křesťanského obyvatelstva dostávala stále severněji za řeku Dunaj. Jejich příchod byl ze strany Lichtenštejnů podporován, neboť po husitských válkách a válkách s uherským králem Matyášem Korvínem došlo k úbytku obyvatelstva a dokonce k zániku několika vsí v okolí Valtic. Navíc se valtická linie pánů z Lichtenštejna s problémy a osudy Charvátů aktivně seznámila i přímo na turecké frontě, jelikož například Hartman I. z Lichtenštejna (1475–1542) a jeho vnuci Jiří Erasmus (1547–1591) a Jiří Hartman II. (1562–1585) zde sloužili jako velitelé císařských vojsk.

 

 

Nešlo však o jednorázový proces, právě naopak. Příchod na valtické lichtenštejnské panství proběhl v několika migračních vlnách. Při první došlo za Hartmana I. z Lichtenštejna v roce 1533 k obnově dříve zpustlé vsi Poštorná a k založení dnešní Charvátské Nové Vsi, dobově rovněž nazývané Dolní a Horní Charváty (Under Krabattn a Obern Krabath).

Při té druhé byla za jeho vnuka Hartmana II. z Lichtenštejna v letních měsících roku 1570 nově založena druhá obec – Hlohovec neboli v místním nářečí Lohohec. Zaniklou ves Aloch Charváti na rozdíl od Poštorné již neobnovili, ale zvolili si pro novou vesnici místo u již budovaných lednických rybníků. Její název potom neodkazoval na nově usedlé slovanské obyvatelstvo původem z Balkánu, ale vycházel z názvu místa, které ve středověku patřilo pasovským biskupům.

Miroslav Geršic, historik

 

 


Další koncerty