{"id":9810,"date":"2020-08-25T08:19:44","date_gmt":"2020-08-25T06:19:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.lvhf.cz\/?page_id=9810"},"modified":"2023-07-14T10:26:38","modified_gmt":"2023-07-14T08:26:38","slug":"rozhovor-s-ostrava-klezmer-band","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/rozhovor-s-ostrava-klezmer-band\/","title":{"rendered":"(CZ) Rozhovor s Ostrava Klezmer Band"},"content":{"rendered":"

Sorry, this entry is only available in Czech<\/a>.<\/p>

<\/p>\n

 <\/p>\n

\u201eCo dnes zn\u00e1me pod pojmem \u201a\u017eidovsk\u00e1 hudba\u2018, to je jen v\u00fdsledek cel\u00e9 soustavy historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed.\u201c<\/span><\/em>
\nEdward Seroussi, profesor muzikologie a \u0159editel Centra v\u00fdzkumu \u017eidovsk\u00e9 hudby p\u0159i Hebrew University v Jeruzal\u00e9m\u011b<\/span><\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Druh\u00fd koncert Lednicko-valtick\u00e9ho festivalu v b\u0159eclavsk\u00e9 synagoze je v\u011bnov\u00e1n klezmeru. T\u00edmto pojmem se souborn\u011b ozna\u010duje \u017eidovsk\u00e1 hudba v\u00fdchodn\u00ed Evropy, odkud se vlivem historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed postupn\u011b exportovala do cel\u00e9ho sv\u011bta. A proto\u017ee jde o problematiku sice velmi zaj\u00edmavou, ale dosti spletitou, p\u0159ipravili jsme pro v\u00e1s n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text, kter\u00fd snad pom\u016f\u017ee k jej\u00edmu pochopen\u00ed. Dozv\u00edte se z n\u011bj nejen obecn\u00e9 informace o klezmerov\u00e9 hudb\u011b, ale se \u010dleny Ostrava Klezmer Band a Johanou \u010cernohorskou jsme si pov\u00eddali i o programu koncertu.<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola I. \u2013 Pravda o \u017eidovsk\u00e9m folkl\u00f3ru<\/h3>\n

Klezmer je pro mnoh\u00e9 synonymem \u017eidovsk\u00e9ho folkl\u00f3ru. Z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zkou ale z\u016fst\u00e1v\u00e1, zda jej lze skute\u010dn\u011b od liturgie zcela odd\u011blit? \u201eM\u016fj n\u00e1zor je, \u017ee tuto hudbu nem\u016f\u017eete vytrhnout z kontextu, ve kter\u00e9m vznikala. Pokud se ten, kdo klezmer hraje, o \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed nezaj\u00edm\u00e1, co\u017e je dnes p\u0159\u00edpad mnoha kapel, nem\u016f\u017ee se s touto hudbou podle mne zcela ztoto\u017enit,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 sopranistka Johana \u010cernohorsk\u00e1. \u201eHr\u00e1t klezmer bylo povol\u00e1n\u00ed spojen\u00e9 s chodem n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho \u017eivota. Klezme\u0159i hr\u00e1li na svatb\u00e1ch, poh\u0159bech, p\u0159i ob\u0159adech v r\u00e1mci \u017eidovsk\u00fdch sv\u00e1tk\u016f jako jsou \u0161abat nebo den sm\u00ed\u0159en\u00ed (Yom Kippur),\u201c dod\u00e1v\u00e1. V p\u00edsn\u00edch se opravdu velice \u010dasto pou\u017e\u00edvaj\u00ed liturgick\u00e9 texty, p\u0159esto je d\u016fle\u017eit\u00e9 dodat, \u017ee kapely hr\u00e1ly jak p\u0159i samotn\u00fdch ob\u0159adech, tak k z\u00e1bav\u011b, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la po nich. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto je odkaz klezmerov\u00e9 hudby tak bohat\u00fd jak na tance, tak na n\u00e1bo\u017eensky lad\u011bn\u00e9 p\u00edsn\u011b a instrument\u00e1ln\u00ed modlitby zvan\u00e9 dojny<\/em>. \u201eT\u00f3ny rumunsk\u00e9 dojny<\/em> se dostaly prost\u0159ednictv\u00edm kantor\u016f i do \u017eidovsk\u00e9 liturgie Velk\u00fdch sv\u00e1tk\u016f a \u0161abatu. Dojna<\/em> u\u017e\u00edvan\u00e1 v klezmerov\u00e9 hudb\u011b m\u00e1 podobu improvizace, jej\u00ed\u017e hlavn\u00ed \u010d\u00e1st je metricky nev\u00e1zan\u00e1 a vyzna\u010duje se parlandem a rubatem. Ka\u017ed\u00fd s\u00f3lista si b\u011bhem doby vytvo\u0159il sv\u00e9 ejgns<\/em>, svou vlastn\u00ed improvizaci dojny<\/em>, vlastn\u00ed zna\u010dku, kterou poka\u017ed\u00e9 podle chuti znovu a znovu var\u00edroval a zdobil. Hra dojny<\/em> vyvol\u00e1vala u interpret\u016f i poslucha\u010d\u016f extatick\u00e9 stavy.\u201c (citace z knihy Klezme\u0159i<\/em> autor\u016f Ruty Ottens a Joela Rubina)<\/p>\n\n\n\n
B\u011bhem svatebn\u00edho ob\u0159adu zazn\u011bl n\u00e1hle virbl bubnu, zhasla sv\u011btla a na podlaze uprost\u0159ed s\u00e1lu se rozsv\u00edtil sv\u011bteln\u00fd ku\u017eel. V tomto magick\u00e9m kruhu se n\u00e1hle objevil Naftule Brandwein, kouzeln\u00edk s b\u00edl\u00fdmi rukavicemi a klarinetem. Nap\u011bt\u00ed, kter\u00fdm bylo zasa\u017eeno hlavn\u011b publikum \u017eensk\u00e9ho pohlav\u00ed, dostalo pr\u016fchod v hlasit\u00e9m \u201e\u00f3ch\u201c, p\u0159i n\u011bm\u017e se \u017eeny extaticky tloukly v prsa. Kdy\u017e zahr\u00e1l klarinetista prvn\u00ed t\u00f3ny dojny<\/em>, nastalo mrtv\u00e9 ticho.  Kolem jednotliv\u00fdch stol\u016f se pohyboval mu\u017e ve fraku. Sledov\u00e1n pohledy \u017een, kter\u00e9 tajily dech, m\u00ed\u0159il sv\u00fdm n\u00e1strojem s jistotou c\u00edle mezi \u0148adra a kl\u00edny n\u011bkter\u00fdch mohutn\u00fdmi proporcemi obda\u0159en\u00fdch matr\u00f3n. Hr\u00e1l svou p\u00edse\u0148 Klejne princesin a \u017eeny ka\u017ed\u00e9ho v\u011bku z\u00e1\u0159ily a odvd\u011b\u010dovaly se mu za projeven\u00fd hold vzdych\u00e1n\u00edm a aplausem. Jeden ze svatebn\u00edch host\u016f a sv\u011bdek tohoto orgiastick\u00e9ho p\u0159edstaven\u00ed se c\u00edtil, jak s\u00e1m vypov\u011bd\u011bl, \u201ejako \u00fa\u010dastn\u00edk prastar\u00e9ho ritu\u00e1lu\u201c. \u00daryvek z knihy Klezme\u0159i<\/em> autor\u016f Ruty Ottens a Joela Rubina<\/span><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

 <\/p>\n

Kapitola II. \u2013 Ko\u0159eny jidi\u0161<\/h3>\n

Hudebn\u00ed tradice klezmeru nelze odd\u011blit od jazyka jidi\u0161, jeho\u017e ko\u0159eny le\u017e\u00ed ve vrcholn\u00e9m st\u0159edov\u011bku a jsou spojeny s \u017eidovskou v\u011btv\u00ed A\u0161ken\u00e1zy. Ta ob\u00fdvala od 1. tis\u00edcilet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu hlavn\u011b Francii a n\u011bmeck\u00e9 Por\u00fdn\u00ed (okol\u00ed Mohu\u010de). Do v\u00fdchodn\u00ed Evropy \u2013 Polska, B\u011bloruska, Estonska, Litvy, Loty\u0161ska, Slovenska, na Ukrajinu, do Moldavska a Ruska \u2013 za\u010dali A\u0161ken\u00e1zyov\u00e9 migrovat na konci st\u0159edov\u011bku. V\u00fdchodoevrop\u0161t\u00ed \u017eid\u00e9 jsou tedy potomky sv\u00fdch p\u0159edk\u016f, kte\u0159\u00ed ode\u0161li do v\u00fdchodn\u00ed Evropy z jin\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed star\u00e9ho kontinentu. Pr\u00e1v\u011b s \u017eivotem a osudem A\u0161kenazy\u016f jsou spjaty klezmerov\u00e1 hudba a jazyk jidi\u0161. \u201eStejn\u011b tak jako je klezmer br\u00e1n jako \u017eidovsk\u00fd folkl\u00f3r, tak jazyk jidi\u0161 je \u010dasto ch\u00e1p\u00e1n jako n\u011bmeck\u00fd dialekt. To ale nen\u00ed pravda, jde o samostatn\u00fd, autonomn\u00ed jazyk, do kter\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9 obyvatelstvo vkl\u00e1dalo slova z dominantn\u00edch kultur podle toho, kde zrovna \u017eilo. Stejn\u011b tak klezmer je hudbou \u017eidovskou, kter\u00e1 d\u00e1le absorbovala prvky hudby v\u011bt\u0161inov\u00fdch kultur, ve kter\u00fdch klezme\u0159i \u017eili a tvo\u0159ili,\u201c vysv\u011btluje Johana \u010cernohorsk\u00e1. \u201eJazyk jidi\u0161 se zapisoval hebrejsk\u00fdm p\u00edsmem a obsahoval prvky n\u011bmeck\u00e9ho a starofrancouzsk\u00e9ho jazyka, staroitalsk\u00e9ho dialektu a velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed slov svat\u00e9ho jazyka \u2013 hebrej\u0161tiny a aramej\u0161tiny. Tak\u017ee je to takov\u00fd trochu mi\u0161ma\u0161, kter\u00fd m\u016f\u017ee zn\u00edt pro necvi\u010den\u00e9 ucho opravdu jako n\u011bm\u010dina,\u201c dod\u00e1v\u00e1. \u201eDnes z\u016fstal jazykem soust\u0159ed\u011bn\u00fdm sp\u00ed\u0161e v ghettech, kde \u017eij\u00ed ultraortodoxn\u00ed \u017eid\u00e9, spojen s liturgi\u00ed. Tam, kde \u010dtou t\u00f3ru, talmud, tam se mluv\u00ed jidi\u0161. Souvis\u00ed to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b s amerikanizac\u00ed, s mladou generac\u00ed, kter\u00e1 se tou\u017e\u00ed oprostit od tradic.\u201c Do historie jazyka se v\u00fdznamn\u011b zapsaly revolu\u010dn\u00ed ud\u00e1losti v Rusku. \u201eJe zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee roky 1918\u20131920 byly v Sov\u011btsk\u00e9m svazu obdob\u00edm ofici\u00e1ln\u00ed podpory \u017eidovsk\u00e9 kultury. Zakl\u00e1daly se \u017eidovsk\u00e9 \u0161koly, divadla, v jidi\u0161 vych\u00e1zely publikace. Nap\u0159\u00edklad v B\u011blorusku byl tehdy nejvy\u0161\u0161\u00ed pod\u00edl obyvatel, kte\u0159\u00ed mluvili jidi\u0161 jako mate\u0159sk\u00fdm jazykem. C\u00edlem byla aktivace \u017eidovsk\u00e9ho proletari\u00e1tu a zakryt\u00ed Stalinov\u00fdch dal\u0161\u00edch \u00famysl\u016f. V roce 1921 p\u0159i\u0161la \u010distka, v r\u00e1mci kter\u00e9 cht\u011bl Stalin mimo jin\u00e9 vym\u00fdtit n\u00e1bo\u017eenskou podstatu z\u00e1pisu jidi\u0161, hebrejsk\u00e9ho z\u00e1pisu, konsonant odvozen\u00fdch z hebrej\u0161tiny. Jidi\u0161 se za\u010dal zapisovat foneticky a p\u00ed\u0161e se tak dodnes,\u201c uzav\u00edr\u00e1 Johana \u010cernohorsk\u00e1.<\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola III. \u2013 Centra klezmeru ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b<\/h3>\n

Centrem klezmerov\u00e9 hudby byly zejm\u00e9na Moldavsko a Besar\u00e1bie (dne\u0161n\u00ed \u00fazem\u00ed Moldavska a Ukrajiny). Ob\u011b zem\u011b spadaly od 16. stolet\u00ed st\u0159\u00eddav\u011b pod osmanskou nadvl\u00e1du a \u0159eckou spr\u00e1vu. B\u011bhem rusk\u00e9 anexe Besar\u00e1bie v roce 1812 byla zem\u011b os\u00eddlena \u017didy z Ukrajiny, kte\u0159\u00ed zde p\u0159i\u0161li do kontaktu s besarabskou (romskou) hudbou a zde usedl\u00fdmi l\u04d1utari. Tito profesion\u00e1ln\u00ed rom\u0161t\u00ed hudebn\u00edci se pohybovali, stejn\u011b jako ukrajin\u0161t\u00ed klezme\u0159i, mezi venkovsk\u00fdm a m\u011bstsk\u00fdm obyvatelstvem. P\u0159ipojen\u00ed Besar\u00e1bie k Rusku pro n\u011b znamenalo i voln\u00fd pohyb na Ukrajin\u011b. Besar\u00e1bie byla po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed os\u00eddlena tak\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi Bulhary a ve m\u011bstech u \u010cern\u00e9ho mo\u0159e v okol\u00ed Od\u011bsi \u010di Nikolajeva vznikaly velk\u00e9 \u0159eck\u00e9 obce. Z t\u011bchto mnohostrann\u00fdch etnick\u00fdch souvislost\u00ed se v 19. stolet\u00ed zformoval reperto\u00e1r, do kter\u00e9ho proudily prvky hudby klezmer\u016f, romsk\u00fdch l\u04d1utari, \u0158ek\u016f, Turk\u016f, krymsk\u00fdch Tatar\u016f i Bulhar\u016f. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st klezmerov\u00e9 hudby, jako jsou dojny<\/em> a bulgary<\/em>, vze\u0161la z tohoto mnohon\u00e1rodnostn\u00edho, vz\u00e1jemn\u011b se inspiruj\u00edc\u00edho kulturn\u00edho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm z d\u016fle\u017eit\u00fdch center A\u0161ken\u00e1zy\u016f ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se stala v 16. stolet\u00ed tak\u00e9 Praha. V roce 1558 zde byl zalo\u017een Pra\u017esk\u00fd \u017eidovsk\u00fd muzikantsk\u00fd cech, kter\u00fd br\u00e1nil profesn\u00ed z\u00e1jmy sv\u00fdch \u010dlen\u016f, v\u010detn\u011b sv\u011btsk\u00fdch klezmer\u016f, tedy hudebn\u00edk\u016f \u010dinn\u00fdch i mimo chr\u00e1m.  V roce 1651 m\u011bl cech \u010dty\u0159icet dva \u010dlen\u016f.<\/p>\n

Jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch a tak\u00e9 nejproblemati\u010dt\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst os\u00eddlen\u00fdch \u017eidovskou komunitou se stalo Rusko. Zn\u00e1m\u00fd je pogrom, jen\u017e se p\u0159ehnal z\u00e1padn\u00edmi oblastmi rusk\u00e9ho imp\u00e9ria v roce 1881 pot\u00e9, co byli \u017eid\u00e9 nespravedliv\u011b obvin\u011bni ze zavra\u017ed\u011bn\u00ed cara Alexandra II. Bezprost\u0159edn\u011b pot\u00e9 byly ve sto \u0161edes\u00e1ti \u0161esti m\u011bstech zni\u010deny tis\u00edce \u017eidovsk\u00fdch dom\u016f, mnoho mu\u017e\u016f, \u017een i d\u011bt\u00ed bylo zabito, cel\u00e9 rodiny byly uvr\u017eeny do absolutn\u00ed b\u00eddy. Tyto ud\u00e1losti zap\u0159\u00ed\u010dinily prvn\u00ed velkou migra\u010dn\u00ed vlnu do USA. \u017didovsk\u00e1 komunita se v Rusku soust\u0159e\u010fovala do men\u0161\u00edch m\u011bst, tak zvan\u00fdch \u0161tetl\u016f. \u201e\u0160tetly byly spojovac\u00edmi \u010dl\u00e1nky mezi ne\u017eidovsk\u00fdmi rolnick\u00fdmi usedlostmi a velk\u00fdmi m\u011bsty. A proto\u017ee \u017eid\u00e9 byli v\u017edy tak trochu nap\u0159ed, zv\u00fdhodn\u011bni svou schopnost\u00ed \u010d\u00edst a ps\u00e1t, fungovali jako prost\u0159edn\u00edci mezi chud\u00fdmi roln\u00edky a bohat\u0161\u00edmi lidmi ve m\u011bstech. D\u00edky tomu se zde udr\u017eel jazyk jidi\u0161, kter\u00fdm se mluvilo pr\u00e1v\u011b ve \u0161tetlech. Prvn\u00ed velk\u00e1 \u010distka v roce 1921 m\u011bla za n\u00e1sledek postupn\u00e9 p\u0159esidlov\u00e1n\u00ed obyvatel \u0161tetl\u016f do v\u011bt\u0161\u00edch m\u011bst,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Johana \u010cernohorsk\u00e1. Klezmerov\u00e1 hudba se rozv\u00edjela pr\u00e1v\u011b ve \u0161tetlech. V t\u00e9to dob\u011b vznikaj\u00ed tis\u00edce \u017eidovsk\u00fdch p\u00edsn\u00ed a tanc\u016f. \u201eTypick\u00fdm obsazen\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed kapely \u0161tetlu byly housle, podle klezmeru \u201apla\u010d\u00edc\u00ed\u2018 housle, trumpetist\u00e9, tehdy sp\u00ed\u0161e kornetist\u00e9, to byly \u201a\u0159\u00edzn\u00e9\u2018 trubky. Klarinety, kter\u00e9 dod\u00e1vaj\u00ed t\u00e9to hudb\u011b trudnomyslnost, se p\u0159ipojily a\u017e pozd\u011bji. D\u00e1le tam najdeme \u201atrylkuj\u00edc\u00ed\u2018 d\u0159ev\u011bn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dn\u00e9 fl\u00e9tny, bub\u00ednek, tubu poh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed rytmus a pak samoz\u0159ejm\u011b violoncello a kontrabas, kter\u00e9 se staly dom\u00e9nou v\u011bt\u0161\u00edch kapel. Toto typick\u00e9 obsazen\u00ed se ust\u00e1lilo v 17. a 18. stolet\u00ed. Cimb\u00e1l se do klezmerov\u00e9 kapely dostal a\u017e se zna\u010dn\u00fdm \u010dasov\u00fdm odstupem. To znamen\u00e1, \u017ee typick\u00e1 kombinace smy\u010dc\u016f, basov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f \u2013 violoncella nebo kontrabasu \u2013 a cimb\u00e1lu vznikla a\u017e mnohem pozd\u011bji,\u201c dod\u00e1v\u00e1. Hudebn\u00ed \u017eivot klezmer\u016f v Rusku nebyl v\u016fbec jednoduch\u00fd a \u010dasto podl\u00e9hal nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm na\u0159\u00edzen\u00edm. Nap\u0159\u00edklad a\u017e do 19. stolet\u00ed nesm\u011bly b\u00fdt pou\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u00e9 n\u00e1stroje.<\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola IV. \u2013 Welcome to America<\/h3>\n

Po prvn\u00ed velk\u00e9 migra\u010dn\u00ed vln\u011b v roce 1881 se novou \u017eidovskou metropol\u00ed rychle st\u00e1v\u00e1 New York, ze kter\u00e9ho se naopak za\u010d\u00ednaj\u00ed exportovat \u201e\u017eidovsk\u00e9 hudebn\u00ed hity\u201c do Evropy, nap\u0159\u00edklad slavn\u00e1 p\u00edse\u0148 A Briwele der Mamen<\/em> Solomona Smulewitze. \u201ePro klezmer i jazyk jidi\u0161 to byl obrovsk\u00fd miln\u00edk, kdy se \u201ato dobr\u00e9 star\u00e9\u2018 za\u010dalo p\u0159el\u00e9vat do \u00fapln\u011b nov\u00e9ho tvaru. Z dne\u0161n\u00edho pohledu za\u010dala vznikat komer\u010dn\u00ed hudba. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm pojmem z tohoto obdob\u00ed je Lower East Side, kde vznikaly r\u016fzn\u00e9 kluby a divadla jidi\u0161, jejich\u017e vrchol spad\u00e1 zhruba do 20. let 20. stolet\u00ed. Velk\u00fd posun p\u0159inesl vyn\u00e1lez gramofonu. V\u00fdvoj klezmerov\u00e9 hudby nab\u00edr\u00e1 \u00fapln\u011b jinou dynamiku a za\u010d\u00edn\u00e1 vznikat ji\u017e typicky sv\u011btsk\u00fd klezmer, by\u0165 st\u00e1le je\u0161t\u011b v jazyce jidi\u0161. P\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt ortodoxn\u00ed, odkl\u00e1n\u00ed se od n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch ritu\u00e1l\u016f, v\u010detn\u011b t\u011bch svatebn\u00edch. Za\u010d\u00ednaj\u00ed se do n\u011bj dost\u00e1vat typicky americk\u00e9 prvky, kter\u00fdm se tato hudba postupn\u011b p\u0159izp\u016fsobuje a za\u010d\u00edn\u00e1 se komercializovat.\u201c \u017didov\u0161t\u00ed hudebn\u00edci, kte\u0159\u00ed ode\u0161li do Ameriky mezi l\u00e9ty 1880 a 1924, p\u0159i\u0161li do kontaktu s rod\u00edc\u00edm se americk\u00fdm jazzem. Postupn\u011b se z jejich hudby vytr\u00e1c\u00ed respekt k dodr\u017eov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edch forem zejm\u00e9na u \u010dist\u011b instrument\u00e1ln\u00edch skladeb, jedna kapela nap\u0159\u00edklad nahr\u00e1v\u00e1 skladbu jako frejlech<\/em>, druh\u00e1 tut\u00e9\u017e skladbu jako bulgar.<\/em> K revivalu klezmerov\u00e9 hudby a pokusu navr\u00e1tit se k tradic\u00edm doch\u00e1z\u00ed a\u017e v 70. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed se jm\u00e9ny jako Josh Horowitz, Joel Rubin, Yale Strom nebo Bob Cohen.<\/p>\n

Velk\u00e1 \u010d\u00e1st \u017eidovsk\u00e9ho obyvatelstva p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edho hr\u016fzy druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky odch\u00e1z\u00ed po roce 1948 do nov\u011b zalo\u017een\u00e9ho st\u00e1tu Izrael. Paradoxn\u011b (\u010di pochopiteln\u011b) se chce oprostit od \u201euplakanosti a nostalgie star\u00fdch \u010das\u016f\u201c a p\u0159ij\u00edm\u00e1 sp\u00ed\u0161e americk\u00fd zp\u016fsob \u017eivota. \u201eV r\u00e1mci t\u00e9to identifikace s novou vlast\u00ed ustupoval i zde tradi\u010dn\u00ed klezmer popov\u011bj\u0161\u00edmu, popul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edmu stylu. Tato hudba se sice po\u0159\u00e1d naz\u00fdv\u00e1 klezmer, ale s t\u00edm p\u016fvodn\u00edm u\u017e nem\u00e1 mnoho spole\u010dn\u00e9ho,\u201c uzav\u00edr\u00e1 Johana \u010cernohorsk\u00e1.<\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola V. \u2013 Kdo jsem j\u00e1, hr\u00e1\u010d klezmeru?<\/h3>\n

Slovo klezmer poch\u00e1z\u00ed z jazyka jidi\u0161 a je slo\u017eeninou hebrejsk\u00fdch slov klej (n\u00e1stroje) a zemer (p\u00edse\u0148). Doslova tedy znamen\u00e1 \u201ehudebn\u00ed n\u00e1stroje\u201c. Hr\u00e1\u010di byli ozna\u010dovan\u00ed slovem klezmer v\u00edce m\u00e9n\u011b pejorativn\u011b, nebo\u0165 spr\u00e1vn\u00fd v\u00fdraz pro n\u011b byl lejcim<\/em>. Do 18. stolet\u00ed se tak\u00e9 klezmer\u016fm v mnoha oblastech \u0159\u00edkalo leyts<\/em> (klauni). Ve dvac\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed se klezmerov\u00e1 hudba \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji tituluje jako \u017eidovsk\u00e1 (jidi\u0161) nebo frejlech (z jidi\u0161 p\u0159elo\u017eeno jako \u0161\u0165astn\u00e1 hudba). A\u017e do konce 19. stolet\u00ed se p\u0159ed\u00e1vala pouze \u00fastn\u011b. \u201eKlezmerov\u00e1 hudba se za\u010dala zapisovat a\u017e ke konci 19. stolet\u00ed. Posledn\u00ed generac\u00ed, kter\u00e1 je\u0161t\u011b praktikovala star\u00fd vyu\u010dovac\u00ed syst\u00e9m, tedy u\u010den\u00ed podle sluchu, byli hudebn\u00edci narozen\u00ed kolem roku 1870,\u201c komentuje Johana \u010cernohorsk\u00e1. \u0158emeslo se d\u011bdilo z otce na syna, \u010demu\u017e \u010dasto odpov\u00eddala i p\u0159\u00edjmen\u00ed \u2013 Fiddler, Bass, to byla b\u011b\u017en\u00e1 p\u0159\u00edjmen\u00ed \u017eidovsk\u00fdch hudebn\u00edk\u016f. Bylo v\u0161ak naprosto b\u011b\u017en\u00e9, \u017ee klezme\u0159i m\u011bli i jin\u00e9 povol\u00e1n\u00ed \u2013 hodin\u00e1\u0159, holi\u010d, sklen\u00e1\u0159 nebo u\u010ditel\u00e9 hudby v chud\u00fdch rodin\u00e1ch. Po roce \u201ena zku\u0161en\u00e9\u201c se vraceli do sv\u00e9ho rodn\u00e9ho m\u011bsta a do rodinn\u00e9 kapely.<\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola VI. \u2013 O hudb\u011b<\/h3>\n

\u201eN\u011bkter\u00e9 knihy uv\u00e1d\u011bj\u00ed, a mn\u011b se to moc l\u00edb\u00ed, \u017ee klezmerov\u00e1 hudba tvo\u0159\u00ed doprovod k lidsk\u00e9mu pradramatu,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Johana \u010cernohorsk\u00e1. \u201eTato hudba byla od sv\u00e9ho po\u010d\u00e1tku v\u017edy velmi emocion\u00e1ln\u00ed a kontrastn\u00ed. Je v n\u00ed odlou\u010den\u00ed a spojen\u00ed, smrt a zrozen\u00ed. Zn\u00e1zor\u0148uje ritualizovan\u00fd pr\u016fb\u011bh r\u016fzn\u00fdch slavnost\u00ed. Kdy\u017e jsem nap\u0159\u00edklad mluvila o svatb\u00e1ch, tak je zde takov\u00e9 jedno m\u00edsto, kter\u00e9 se naz\u00fdv\u00e1 Kale bazeen<\/em> \u2013 nastolen\u00ed nev\u011bsty, kde se opravdu hr\u00e1lo podle p\u0159esn\u011b dan\u00e9ho sc\u00e9n\u00e1\u0159e,\u201c dod\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

Mnoz\u00ed maj\u00ed r\u00e1di klezmer pr\u00e1v\u011b pro jeho jedine\u010dn\u00fd emocion\u00e1ln\u00ed charakter. K citovosti t\u00e9to hudby dopom\u00e1h\u00e1 nejen netradi\u010dn\u00ed n\u00e1strojov\u00e9 slo\u017een\u00ed klezmerov\u00fdch kapel, ale i zp\u016fsob pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed n\u00e1stroj\u016f, specifick\u00e9 zdoben\u00ed a syst\u00e9m zcela unik\u00e1tn\u00edch m\u00f3d\u016f. \u201eN\u00e1stroji se vyjad\u0159uj\u00ed ur\u010dit\u00e9 pocity. Ka\u017ed\u00fd z nich m\u00e1 sv\u00e9 jedine\u010dn\u00e9 zvukov\u00e9 mo\u017enosti, sv\u00e9 ozdoby, glissy, sv\u00e9 krechtsy \u2013 pazvuky, n\u00e1\u0159ky, \u201ak\u0159up\u00e1n\u00ed\u2018, tj. zvuky, kter\u00e9 v norm\u00e1ln\u00ed klasick\u00e9 hudb\u011b nenajdete. Jde o hru pocit\u016f a n\u00e1lad, do kter\u00e9 se m\u016f\u017ee stejn\u011b tak p\u0159ipojit akordeon, jako housle, klarinet nebo viola. V klezmerov\u00e9 hudb\u011b to tedy nefunguje tak, \u017ee jeden n\u00e1stroj pouze \u201alamentuje\u2018 a druh\u00fd hraje jen doprovody. Kdokoliv m\u016f\u017ee kdykoliv p\u0159evz\u00edt melodickou linku,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 violistka Ostrava Klezmer Bandu, Krystyna Bezecny Przyhoda.<\/p>\n

Za\u010dneme-li se rozepisovat o t\u00f3nin\u00e1ch, vr\u00e1t\u00edme se oklikou na za\u010d\u00e1tek na\u0161eho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed k tezi, \u017ee klezmerovou hudbu nelze dost dob\u0159e odd\u011blit od liturgie. T\u00f3niny pou\u017e\u00edvan\u00e9 v \u017eidovsk\u00e9 hudb\u011b dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee tomu tak skute\u010dn\u011b je, proto\u017ee jejich n\u00e1zvy a zp\u016fsoby u\u017eit\u00ed vych\u00e1zej\u00ed svou podstatou z P\u00edsma. Ka\u017ed\u00e1 z nich m\u00e1 sv\u00e9 charakteristick\u00e9 t\u00f3nov\u00e9 postupy. Jedna z nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch \u2013 Ahava Rabboh<\/em> \u2013 znamen\u00e1 v p\u0159ekladu V\u011b\u010dn\u00e1 l\u00e1ska podle prvn\u00edch slov z rann\u00ed liturgie. T\u00f3nina Mi Sheberach<\/em> (Ten, kter\u00fd po\u017eehnal), naz\u00fdvan\u00e1 tak\u00e9 Ukrajinsk\u00e1, se zv\u00fd\u0161en\u00fdm \u010dtvrt\u00fdm stupn\u011bm, je typick\u00e1 pro rumunskou dojnu<\/em>. T\u0159et\u00ed m\u00f3d Adonoy Moloch<\/em> (P\u00e1n kraluje) p\u0159evzal n\u00e1zev z \u017dalmu 93, kter\u00fd se zp\u00edv\u00e1 jako \u00favodn\u00ed modlitba p\u00e1te\u010dn\u00ed \u0161\u00e1besov\u00e9 bohoslu\u017eby. Mogen Ovos<\/em> (N\u00e1\u0161 ochr\u00e1n\u010de) je jedn\u00edm z nejstar\u0161\u00edch synagog\u00e1ln\u00edch m\u00f3d\u016f. Je podobn\u00fd z\u00e1padn\u00ed aiolsk\u00e9 mollov\u00e9 t\u00f3nin\u011b, nicm\u00e9n\u011b zvy\u0161ov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho prvn\u00edho a \u010dtvrt\u00e9ho stupn\u011b referuje rovn\u011b\u017e k t\u00f3nin\u00e1m poch\u00e1zej\u00edc\u00edm ze St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu Makamat<\/em>, Bayat<\/em> a Bayat-Nava<\/em>. Posledn\u00ed klezmer t\u00f3nina Yishtabach<\/em> (Tv\u00e9 jm\u00e9no budi\u017e nav\u017edy pochv\u00e1leno) je charakteristick\u00e1 sni\u017eov\u00e1n\u00edm druh\u00e9ho a p\u00e1t\u00e9ho stupn\u011b, co\u017e ji p\u0159ipodob\u0148uje synagog\u00e1ln\u00ed Mogen Ovos<\/em>. P\u0159esto je dnes ch\u00e1p\u00e1na jako samostatn\u00fd m\u00f3d.<\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola VII. \u2013 O p\u00edsn\u00edch<\/h3>\n

\u201eSkladatel\u00e9 p\u00edsn\u00ed, kter\u00e9 uvedeme na koncert\u011b v B\u0159eclavi, jsou p\u0159ibli\u017en\u011b v\u0161ichni stejn\u00e9 generace, a pokud se nepletu, tak nepoch\u00e1zeli z p\u016fvodn\u00edho klezmer prost\u0159ed\u00ed, ale byli to p\u0159ist\u011bhovalci. Jde o p\u0159edstavitele divadla jidi\u0161, autory jidi\u0161 operet, ze kter\u00fdch poch\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161ina na koncert\u011b zastoupen\u00fdch titul\u016f,\u201c uv\u00e1d\u00ed kapitolu O p\u00edsn\u00edch<\/em> Johana \u010cernohorsk\u00e1, kter\u00e1 bude v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u0159\u00e1dc\u00edch na\u0161\u00edm pr\u016fvodcem.<\/p>\n

 <\/p>\n

A Brivele der Mamen<\/strong>
\n(Dopis matky)
\n\u201eTato p\u00edse\u0148 z roku 1920 je jednou z nejmilovan\u011bj\u0161\u00edch na obou stran\u00e1ch Atlantiku. Je to takov\u00fd \u017eidovsk\u00fd \u0161l\u00e1gr, kter\u00fd zp\u00edv\u00e1valy mimo jin\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 dcery, kter\u00e9 u\u017e d\u00e1vno nebyly \u017e\u00e1dnou v\u00fdhodnou parti\u00ed. Pracovaly jako d\u011blnice v tov\u00e1rn\u00e1ch, anga\u017eovaly se v sionistick\u00fdch skupin\u00e1ch a s ortodoxn\u00edm \u017eidovstv\u00edm necht\u011bly m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. \u0160okovaly sv\u00e9 prarodi\u010de t\u00edm, \u017ee se nech\u00e1valy ost\u0159\u00edhat nakr\u00e1tko a nosily kalhoty, co\u017e bylo n\u011bco nep\u0159edstaviteln\u00e9ho. A Brivele der Mamen<\/em> je vlastn\u011b takov\u00fd stylizovan\u00fd dopis typick\u00e9 m\u00fdtick\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 matky, kter\u00e1 p\u00ed\u0161e z Evropy sv\u00e9mu syn\u00e1\u010dkovi do Ameriky. Text symbolizuje p\u0159\u00edliv \u017eid\u016f do Ameriky a zapom\u00edn\u00e1n\u00ed mlad\u00e9 generace na to star\u00e9 a dobr\u00e9.\u201c<\/p>\n

M\u00e9 d\u00edt\u011b, m\u00e1 \u00fat\u011bcho, ty odch\u00e1z\u00ed\u0161.
\nPamatuj na to, abys z\u016fstal dobr\u00fdm synem.
\nObj\u00edm\u00e1m t\u011b se slzami pln\u00fdmi \u00fazkosti a strachu,
\ntv\u00e1 oddan\u00e1, drah\u00e1 matka.<\/p>\n

Vyd\u00e1v\u00e1\u0161 se na cestu m\u00e9 d\u00edt\u011b, m\u00e9 jedin\u00e9 d\u00edt\u011b,
\np\u0159es dalek\u00e1 mo\u0159e.
\nJen dopluj v po\u0159\u00e1dku
\na nezapome\u0148 na svou matku.
\nAch, cestuj ve zdrav\u00ed a doje\u010f v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b.
\nA pros\u00edm, po\u0161li mi ka\u017ed\u00fd t\u00fdden dopis,
\nbys rozz\u00e1\u0159il srdce sv\u00e9 matky, m\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p>\n

S dopisem sv\u00e9 matce
\nnem\u011bl by ses opozdit.
\nNapi\u0161 j\u00ed hned, drah\u00e9 d\u00edt\u011b.
\nDop\u0159ej j\u00ed tuto \u00fat\u011bchu.
\nTv\u00e1 matka si ho p\u0159e\u010dte
\na uzdrav\u00ed se.
\nZhoj\u00ed\u0161 jej\u00ed bolest,
\njej\u00ed zaho\u0159kl\u00e9 srdce.
\nPot\u011b\u0161\u00ed\u0161 jej\u00ed du\u0161i.<\/p>\n

Je to osm let, co jsem z\u016fstala sama.
\nM\u00e9 d\u00edt\u011b odplulo v d\u00e1l.
\nJeho d\u011btsk\u00e9 srdce je tvrd\u0161\u00ed ne\u017e k\u00e1men:
\nani jedin\u00fd dopis nep\u0159i\u0161el.
\nJak se m\u00e1 m\u016fj chlapec?
\nJak se mu asi vede?
\nMus\u00ed se mu tam da\u0159it moc dob\u0159e,
\nkdy\u017e na mne zapomn\u011bl.
\nPoslala jsem mu stovky dopis\u016f
\na on p\u0159esto st\u00e1le nepochopil,
\njak hlubok\u00e1 je m\u00e1 bolest.<\/p>\n

Dopis tv\u00e9 matce\u2026<\/p>\n

Ve m\u011bst\u011b New Yorku je d\u016fm pln\u00fd bohatstv\u00ed,
\npln\u00fd srdc\u00ed, kter\u00e1 v\u016fbec nic nec\u00edt\u00ed.
\nZde \u017eije jej\u00ed syn h\u00fd\u0159iv\u00fdm \u017eivotem.
\nM\u00e1 kr\u00e1snou rodinu:
\nkr\u00e1snou \u017eenu a dv\u011b d\u011bti
\ns rozz\u00e1\u0159en\u00fdmi tv\u00e1\u0159i\u010dkami.<\/p>\n

A jak s nimi sed\u00ed a z\u00e1\u0159\u00ed nad nimi p\u00fdchou,
\nobdr\u017e\u00ed dopis:
\n\u201eTv\u00e1 matka zem\u0159ela,\u201c stoj\u00ed v n\u011bm.
\nV \u017eivot\u011b, v n\u011bm\u017e si ji zanedb\u00e1val,
\nbylo toto jej\u00ed posledn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Pomodli se za svou matku,
\nneot\u00e1lej s t\u00edm,
\npomodli se hned,
\ndrah\u00fd synu.
\nDop\u0159ej j\u00ed tuto \u00fat\u011bchu.
\nTv\u00e1 matka usly\u0161\u00ed tvou modlitbu
\nze sv\u00e9ho hrobu.
\nTy zhoj\u00ed\u0161 jej\u00ed bolest,
\njej\u00ed zaho\u0159kl\u00e9 srdce,
\npot\u011b\u0161\u00ed\u0161 jej\u00ed du\u0161i.<\/p>\n

 <\/p>\n

Yiddishe Mame<\/strong>
\n(\u017didovsk\u00e1 matka)
\n\u201eJi\u017e jsem se zmi\u0148ovala o divadlu jidi\u0161, rozvoji nahr\u00e1vac\u00edho pr\u016fmyslu, o vzniku obchod\u016f s jidi\u0161 hudbou, kdy jazyk a kultura jidi\u0161 spl\u00fdv\u00e1 s americk\u00fdm sv\u011btem. Yiddische Mame<\/em> u\u017e nen\u00ed ten star\u00fd klezmer, ale hudebn\u00ed materi\u00e1l p\u0159ipom\u00edn\u00e1 americk\u00e9 \u0161l\u00e1gry. Jde o jak\u00fdsi zp\u011bv na rozlou\u010denou se \u201astarou, projasn\u011bnou evropskou vlast\u00ed, kter\u00e1 se melodramaticky prom\u011bnila v mate\u0159sk\u00fd symbol\u2018 (citace z knihy Klezme\u0159i<\/em>). Ne\u017e do\u0161lo v Americe k asimilaci s novou generac\u00ed, vyjad\u0159ovala tato p\u00edse\u0148 ur\u010dit\u00fd archetyp trp\u00edc\u00ed rozervan\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 matky a jej\u00edch zlo\u010dineck\u00fdch d\u011bt\u00ed. Yiddische Mame<\/em> \u010dasto najdete v americk\u00fdch filmech a mysl\u00edm, \u017ee ji nazp\u00edvala i Hana Hegerov\u00e1 na text Pavla Kopty.\u201c<\/p>\n

Mimo v\u011bc\u00ed, za kter\u00e9 bych m\u011bl b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd a na kter\u00fdch jsem m\u011bl sv\u016fj nemal\u00fd pod\u00edl,
\n\u017ee sed\u00edm zde v pohodl\u00ed sv\u00e9ho \u00fatuln\u00e9ho k\u0159esla,
\nv m\u00fdch p\u0159edstav\u00e1ch se vrac\u00edm zp\u011bt do skromn\u00e9ho \u010din\u017e\u00e1ku ve v\u00fdchodn\u00ed \u010dtvrti,
\nt\u0159i sv\u011btla naho\u0159e, tam vzadu, kde str\u00e1vil jsem sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed.
\nNebyl to \u017e\u00e1dn\u00fd r\u00e1j, ale uprost\u0159ed t\u00e9 \u0161p\u00edny
\ntam sed\u011bl ten nejslad\u0161\u00ed and\u011bl, jak ho l\u00e1skypln\u011b naz\u00fdv\u00e1m.<\/p>\n

Mou \u017eidovskou m\u00e1mu pot\u0159ebuji te\u010f v\u00edce ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.
\nMou \u017eidovskou m\u00e1mu pot\u0159ebuji te\u010f v\u00edce ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.
\nCht\u011bl bych pol\u00edbit to vr\u00e1s\u010dit\u00e9 \u010delo,
\ntou\u017e\u00edm dr\u017eet je\u0161t\u011b jednou jej\u00ed ruce jako ve dnech, je\u017e d\u00e1vno uplynuly
\na po\u017e\u00e1dat ji o odpu\u0161t\u011bn\u00ed toho, co vh\u00e1n\u011blo j\u00ed do o\u010d\u00ed pl\u00e1\u010d.
\nJak m\u00e1lo m\u011bla radost\u00ed, nestaraj\u00edce se nikdy o m\u00f3dn\u00ed trendy.
\nSv\u00e9 \u0161perky a poklady nach\u00e1zela v d\u011btsk\u00e9m \u00fasm\u011bvu.
\nAch v\u00edm, \u017ee dlu\u017e\u00edm j\u00ed za v\u0161e, co jsem dnes,
\nt\u00e9 drah\u00e9, drobn\u00e9 \u017een\u011b, star\u00e9 a pro\u0161ediv\u011bl\u00e9,
\nm\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 m\u00e1m\u011b.<\/p>\n

 <\/p>\n

Bai mir bistu shein<\/strong>
\n(Pro mne jsi p\u016fvab s\u00e1m)
\n\u201eDal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00fd, neboj\u00edm se \u0159\u00edci sv\u011btov\u00fd muzik\u00e1lov\u00fd hit \u2013 Bai mir bistu shein<\/em> \u2013 byl p\u016fvodn\u011b rozhovor mezi milenci. V roce 1932 jej napsal texta\u0159 Jacob Jacobs a skladatel Sholom Secunda. V roce 1937 sly\u0161el tuto p\u00edse\u0148 v p\u016fvodn\u00edm jazyce jidi\u0161 v Apollo Theater v Harlemu tehdy mlad\u00fd Sammy Cahn, a kdy\u017e vid\u011bl jej\u00ed \u00fasp\u011bch, poslal sv\u00e9ho zam\u011bstnance, aby na ni koupil pr\u00e1va, v\u010detn\u011b mo\u017enosti p\u0159etextovat ji do angli\u010dtiny. Anglickou verzi p\u00edsn\u011b, ze kter\u00e9 se stal jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch hit\u016f sv\u00e9 doby, nazp\u00edvaly v roce 1937 The Andrews Sisters.\u201c<\/p>\n

\u0158eknu, a\u0165 sly\u0161\u00ed\u0161 to p\u0159\u00edmo ode m\u011b,
\na\u0165 \u0159ekne\u0161, \u017ee m\u011b miluje\u0161.
\nKdy\u017e promluv\u00ed\u0161 sv\u00fdma o\u010dima,
\nlet\u011bl bych s tebou kamkoliv si bude\u0161 p\u0159\u00e1t,
\njedno kam.<\/p>\n

Kdy\u017e uk\u00e1\u017ee\u0161 svou smyslnost
\na sv\u016fj d\u011btsky up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv,
\nkdy\u017e divok\u00e1 jsi jako Indi\u00e1nka,
\ntak i kdybys byla Galici\u00e1nka,
\n\u0159eknu: \u201eNevad\u00ed mi to!\u201c<\/p>\n

Pro mne jsi kr\u00e1sn\u00e1,
\npro mne jsi okouzluj\u00edc\u00ed,
\npro mne jsi jedin\u00e1 na sv\u011bt\u011b.
\nPro mne jsi kr\u00e1sn\u00e1,
\npro mne jsi okouzluj\u00edc\u00ed,
\npro mne jsi v\u011bt\u0161\u00edm bohatstv\u00edm ne\u017e pen\u00edze.<\/p>\n

Mnoho kr\u00e1sn\u00fdch d\u00edvek mne cht\u011blo za mu\u017ee
\na mezi v\u0161emi vybral jsem si jen tebe.<\/p>\n

 <\/p>\n

Shein vi di levone<\/strong>
\n(Tak kr\u00e1sn\u00e1 jako m\u011bs\u00edc)
\n\u201eShein vi di levone<\/em> m\u00e1 kr\u00e1sn\u00fd text. Jednou jsem na internetu na\u0161la jak\u00fdsi \u017eidovsk\u00fd blog, kde jedna respondentka psala, \u017ee j\u00ed tuto p\u00edse\u0148 zp\u00edvala jej\u00ed prababi\u010dka jako ukol\u00e9bavku. V origin\u00e1le to je skute\u010dn\u011b ukol\u00e9bavka, ale jinak se tato p\u00edse\u0148 op\u011bt stala sou\u010d\u00e1st\u00ed jedn\u00e9 z\u00e1bavn\u00e9 operety \u201apro vyko\u0159en\u011bn\u00fd \u017eidovsk\u00fd proletari\u00e1t v\u00fdchodn\u00ed Evropy\u2018, jak se p\u00ed\u0161e v knih\u00e1ch. Jej\u00ed autor Joseph Rumshinsky byl jedn\u00edm z prvn\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch skladatel\u016f divadla jidi\u0161, kter\u00fd prosadil nov\u00fd trend tzv. velk\u00e9 operety \u2013 musical comedy, velk\u00fdch produkc\u00ed na Broadwayi. A\u010dkoliv on s\u00e1m u\u017e nepoch\u00e1zel z tradi\u010dn\u00ed klezmerov\u00e9 rodiny, m\u011bl k tradi\u010dn\u00edmu, star\u00e9mu klezmeru velk\u00fd respekt. Ur\u010dit\u011b je jedn\u00edm z autor\u016f, kte\u0159\u00ed tento \u017e\u00e1nr v\u00fdznamn\u011b zpopularizovali.\u201c<\/p>\n

Tak kr\u00e1sn\u00e1 jako m\u011bs\u00edc,
\ntak z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed jako hv\u011bzdy,
\nbyla jsi mn\u011b posl\u00e1na z nebes
\njako dar.
\nPotkalo mne \u0161t\u011bst\u00ed,
\n\u017ee jsem t\u011b na\u0161el.
\nKr\u00e1sn\u00e1 jako tis\u00edce slunc\u00ed,
\np\u0159inesla jsi do m\u00e9ho srdce radost.<\/p>\n

Tv\u00e9 mal\u00e9 zoubky
\njsou jako perli\u010dky,
\nTv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di,
\ntv\u00e9 flirtov\u00e1n\u00ed, tv\u00e9 vlasy \u2013
\nto v\u0161e v\u00e1b\u00ed mne.<\/p>\n

Popletlas mi hlavu,
\nzmaten chod\u00edm kol do kola,
\ns\u00e1m nev\u00edm, co chci,
\njsem v rozpac\u00edch a brun\u00e1tn\u00fd.
\nZtratil jsem \u0159e\u010d,
\n\u017ee nedok\u00e1\u017ei vysv\u011btlit, co chci.
\nTys p\u0159i\u0161la ke mn\u011b
\na z\u016fstala jsi nav\u017edy v m\u00e9m srdci.
\nP\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak ti \u0159\u00edct,
\n\u017ee jsi\u2026<\/p>\n

\u2026 kr\u00e1sn\u00e1 jako m\u011bs\u00edc,
\nz\u00e1\u0159\u00edc\u00ed jako hv\u011bzdy,
\n\u017ees byla mn\u011b posl\u00e1na z nebes
\njako dar.
\nPotkalo mne \u0161t\u011bst\u00ed,
\n\u017ee jsem t\u011b na\u0161el.
\nKr\u00e1sn\u00e1 jako tis\u00edce slunc\u00ed,
\np\u0159inesla jsi do m\u00e9ho srdce radost.<\/p>\n

 <\/p>\n

Yidl mitn fidl<\/strong>
\n(\u0160uma\u0159 se sv\u00fdmi housli\u010dkami)
\n\u201eAutor Abraham Ellstein byl u\u017e nefal\u0161ovan\u00fdm Ameri\u010danem, doprov\u00e1zel hv\u011bzdy divadla jidi\u0161, ale hr\u00e1l tak\u00e9 v synagog\u00e1ch. P\u00edse\u0148 m\u00e1 op\u011bt kr\u00e1sn\u00fd a tentokr\u00e1te i z\u00e1bavn\u00fd text.\u201c<\/p>\n

P\u0159es pole, p\u0159es cesty,
\nna voze pln\u00e9m sena,
\ndva muzikanti jedou.
\nP\u0159ekvapen\u00ed! P\u0159ekvapen\u00ed!
\n\u0158ekni, kdo oni jsou?<\/p>\n

\u0160uma\u0159 se sv\u00fdmi housli\u010dkami,
\n\u00c1rijec se svou basou.
\n\u017divot je p\u00edse\u0148,
\ntak nen\u00ed d\u016fvod zlobit se!
\nHej \u0161uma\u0159i, fidlale, \u0161midlale,
\nhej \u017eivot je jen \u0161pr\u00fdm!<\/p>\n

Na louce stoj\u00ed koza
\na smutn\u011b me\u010d\u00ed \u201em\u00e9\u00e9\u201c.
\nHej kozo! Hej bl\u00e1zniv\u00e1!
\nB\u00fdt smutn\u00e1 nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9!
\nOna jen zat\u0159ese bradkou,
\nTak jest, tak jest, pche!<\/p>\n

P\u0159ilet\u00ed pt\u00e1\u010dek: \u201eDobr\u00e9 r\u00e1no,
\ndobr\u00e9 r\u00e1no, dobr\u00fd rok!\u201c
\nSmutek a starosti \u2013
\na\u0165 jdou k \u010dertu!
\nSm\u011bj se s v\u011btrem, \u0161uma\u0159i,
\na jednodu\u0161e je\u010f!<\/p>\n

 <\/p>\n

Chesed ve’emet<\/strong>
\n(Setkaj\u00ed se milosrdenstv\u00ed a v\u011brnost)
\n\u201eChesed ve’emet<\/em> je jedinou p\u00edsn\u00ed koncertu zp\u00edvanou v hebrej\u0161tin\u011b. Jej\u00ed text je p\u0159evzat\u00fd z Bible.\u201c<\/p>\n

Setkaj\u00ed se milosrdenstv\u00ed a v\u011brnost,
\nspravedlnost s pokojem si daj\u00ed pol\u00edben\u00ed.
\nZe zem\u011b vyra\u0161\u00ed pravda,
\nnebe bude vzhl\u00ed\u017eet v spravedlnost.<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola VIII. \u2013 Jak se zp\u00edv\u00e1 klezmer<\/h3>\n

\u201eMysl\u00edm, \u017ee je to stejn\u00e9, jako kdy\u017e zp\u00edv\u00e1te Jan\u00e1\u010dka nebo Verdiho, stejn\u011b tak i klezmer si mus\u00edte uzp\u016fsobit. Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se glissanda, hrudn\u00ed rejst\u0159\u00edk. Nech\u00e1v\u00e1m se v\u00e9st textem, on s\u00e1m napov\u00ed, jak\u00fdm v\u00fdrazem jej zazp\u00edvat.\u201c<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

Kapitola IX. \u2013 Z\u00e1v\u011br<\/h3>\n

\u201eBulgar<\/em> je typick\u00fd \u017eidovsk\u00fd kolov\u00fd tanec besarabsk\u00e9ho (romsk\u00e9ho) p\u016fvodu. Frejlech<\/em> je nejtypi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdchodoevropsk\u00fd \u017eidovsk\u00fd tanec ve dvou\u010dtvr\u0165ov\u00e9m taktu,\u201c uv\u00e1d\u00ed n\u00e1s do sv\u011bta klezmerov\u00e9 instrument\u00e1ln\u00ed hudby Krystyna Bezecny Przyhoda. \u201eRozd\u00edl mezi nimi je v rytmu. Bulgar<\/em> je synkopovan\u00fd, zat\u00edmco frejlech<\/em> plyne v rytmu quasi polky, rytmick\u00e9ho um-ca um-ca, kdy\u017e to zjednodu\u0161\u00edm. I dal\u0161\u00ed tance \u2013 rumunsk\u00e9 serby<\/em>, kolomejky<\/em> \u2013 v\u0161echny vznikaly ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, odkud se klezmer d\u00e1le exportoval. A jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, ka\u017ed\u00e1 kultura si k tomu p\u0159idala n\u011bco sv\u00e9ho. V tanc\u00edch se hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 pr\u00e1v\u011b synkopick\u00fd rytmus. Celkov\u011b se p\u0159ipravte, \u017ee rytmika, melodika a harmonie jsou v klezmeru \u00fapln\u011b jin\u00e9, ne\u017e jste zvykl\u00ed z \u010desk\u00e9ho a moravsk\u00e9ho folkl\u00f3ru nebo z klasick\u00e9 hudby. Kdy\u017e ale odhl\u00e9dneme od v\u0161ech t\u011bchto hudebn\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed, tak klezmer jsou v prvn\u00ed \u0159ad\u011b pozitivn\u00ed emoce, energie a dobr\u00e1 n\u00e1lada, uk\u00e1zka jedine\u010dn\u00e9 schopnosti \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1roda p\u0159etvo\u0159it i ne\u0161t\u011bst\u00ed v n\u011bco radostn\u00e9ho. M\u00e1lokdy naraz\u00edte na skladbu, kter\u00e1 nekon\u010d\u00ed vesele nebo v n\u00ed nenajdete n\u011bjak\u00fd vtip. N\u00e1dhern\u00e1 melodika, \u00fapln\u011b jin\u00fd charakter t\u00f3nin, jin\u00e1 n\u00e1lada ne\u017e u tradi\u010dn\u00edho folkl\u00f3ru. To je klezmer a to m\u011b na n\u011bm ohromn\u011b bav\u00ed. A kdy\u017e se pt\u00e1te, zda se pokou\u0161et o ten tradi\u010dn\u00ed nebo se neb\u00e1t ur\u010dit\u00fdch p\u0159esah\u016f? Sv\u011bt se vyv\u00edj\u00ed a ani hudba nesed\u00ed na jednom m\u00edst\u011b. Co st\u00e1le je\u0161t\u011b pova\u017eovat za autentick\u00fd klezmer je jen o \u00fahlu pohledu,\u201c uzav\u00edr\u00e1 na\u0161e vypr\u00e1v\u011bn\u00ed Krystyna.<\/p>\n

 <\/p>\n

Fantastick\u00e1 verze p\u00edsn\u011b Bai mir bistu shein<\/em> v pod\u00e1n\u00ed Janis Siegel!<\/span><\/p>\n