{"id":13461,"date":"2021-08-30T20:16:02","date_gmt":"2021-08-30T18:16:02","guid":{"rendered":"https:\/\/www.lvhf.cz\/?page_id=13461"},"modified":"2023-07-14T10:26:43","modified_gmt":"2023-07-14T08:26:43","slug":"kavalirska-cesta-do-vidne","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/kavalirska-cesta-do-vidne\/","title":{"rendered":"(CZ) Kaval\u00edrsk\u00e1 cesta do V\u00eddn\u011b"},"content":{"rendered":"

Sorry, this entry is only available in Czech<\/a> and German<\/a>.<\/p>

<\/p>\n

Kaval\u00edrsk\u00e1 cesta do V\u00eddn\u011b<\/h2>\n

 <\/p>\n

Rozhovor s V\u00e1clavem Luksem<\/strong>, zakladatelem a um\u011bleck\u00fdm l\u00eddrem souboru Collegium 1704, je v\u017edy ob\u010derstvuj\u00edc\u00ed, z\u00e1bavn\u00fd a v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd. Tentokr\u00e1t jsme se dostali od Antonia Vivaldiho p\u0159es Jana Dismase Zelenku a\u017e k chystan\u00e9mu velkofilmu Il Boemo<\/em> o Josefu Myslive\u010dkovi. P\u0159esto v\u0161ak j\u00e1drem na\u0161eho rozhovoru z\u016fstal pr\u00e1v\u011b Antonio Vivaldi, jeho\u017e hudbu uvede Collegium 1704 v Gartenpalais Liechtenstein ve V\u00eddni 23. z\u00e1\u0159\u00ed v r\u00e1mci 6. ro\u010dn\u00edku Lednicko-valtick\u00e9ho hudebn\u00edho festivalu.<\/p>\n

 
\n

 
\n 
\nJe pravdiv\u00e1 historka o va\u0161em prvn\u00edm anga\u017em\u00e1 na Salcbursk\u00e9m festivalu?<\/strong>
\nPokud m\u00e1te na mysli p\u0159\u00edb\u011bh, jak r\u00e1no p\u0159i \u010di\u0161t\u011bn\u00ed zub\u016f poslouchal dramaturg Salcbursk\u00e9ho festivalu Florian Wiegand r\u00e1dio, ze kter\u00e9ho se zrovna linul z\u00e1znam na\u0161eho \u017eiv\u00e9ho proveden\u00ed Bachovy M\u0161e h moll<\/em>, tak ano. Tenkr\u00e1t jsme ho natolik upoutali, \u017ee nejen \u017ee si p\u0159enos poslechl a\u017e do konce, ale pozval n\u00e1s na Salcbursk\u00fd festival. To jsou n\u011bkdy prost\u011b n\u00e1hody.<\/p>\n

 
\nM\u016f\u017eeme p\u016fsoben\u00ed Collegia 1704 na tomto festivalu trochu zmapovat?<\/strong>
\nPoprv\u00e9 n\u00e1s anga\u017eovali v Bachov\u011b M\u0161i h moll<\/em>, co\u017e je v\u00fdrazn\u00e1 pocta. Mysl\u00edm, \u017ee to bylo \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co pozvali soubor z nen\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed zem\u011b zahr\u00e1t takto velk\u00e9 Bachovo d\u00edlo. Pak p\u0159i\u0161la Biberova Missa Salisburgensis<\/em> a Monteverdiho Selva morale e spirituale<\/em> v salcbursk\u00e9m D\u00f3mu, nahr\u00e1vka tohoto koncertu je ve Zlat\u00e9m fondu Salcbursk\u00e9ho festivalu. N\u00e1sledoval Alessandro Stradella \u2013 oratorium San Giovanni Battista<\/em>, to byl zaj\u00edmav\u00fd projekt, proto\u017ee ve stejn\u00e9m roce inscenoval festival novou produkci Straussovy Salome<\/em>, co\u017e je velmi podobn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Tak\u017ee n\u00e1\u0161 koncert byl takov\u00fdm protip\u00f3lem k t\u00e9matu Salome. A na\u0161\u00edm zat\u00edm posledn\u00edm projektem v Salcburku byl koncert v r\u00e1mci bloku duchovn\u00ed hudby Overture Spirituelle<\/em>, kdy jsme proti sob\u011b postavili nejv\u011bt\u0161\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho a nejv\u011bt\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho barokn\u00edho skladatele \u2013 Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenku. No a p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok bychom se m\u011bli na Salcbursk\u00fd festival vr\u00e1tit s Myslive\u010dkov\u00fdm oratoriem Abrah\u00e1m a Iz\u00e1k<\/em>.<\/p>\n

 
\nVedle Salcburku vid\u00edm ve va\u0161em profilu velice \u010dasto i V\u00edde\u0148.<\/strong>
\nV\u00edde\u0148 je pro n\u00e1s velmi d\u016fle\u017eit\u00e1, v Theater an der Wien jsme uvedli koncertn\u00ed proveden\u00ed Myslive\u010dkovy opery L’Olimpiade<\/em> a Rameauovy opery Les Bor\u00e9ades<\/em>, kterou jsme v roce 2020 tak\u00e9 nahr\u00e1li a z\u00edskali za ni francouzsk\u00e9 ocen\u011bn\u00ed Troph\u00e9es. Celkem pravideln\u011b jezd\u00edme do Konzerthausu na festival Resonanzen a hr\u00e1li jsme i v Musikvereinu, kde jsme s Magdalenou Ko\u017eenou uvedli program na\u0161eho spole\u010dn\u00e9ho CD Il giardino dei sospiri<\/em>. No a na\u0161\u00edm aktu\u00e1ln\u011b nejbli\u017e\u0161\u00edm koncertem ve V\u00eddni je koncert v r\u00e1mci Lednicko-valtick\u00e9ho hudebn\u00edho festivalu v Gartenpalais Liechtenstein s hudbou Antonia Vivaldiho a Johanna Melchiora Pichlera.<\/p>\n

 
\nU Vivaldiho bych se r\u00e1da trochu zastavila. Jak\u00e1 byla va\u0161e cesta k Il prete rosso<\/em>?<\/strong>
\nMysl\u00edm, \u017ee ten, kdo se zab\u00fdv\u00e1 barokn\u00ed hudbou, se k Vivaldimu nemus\u00ed propracov\u00e1vat, jak bych to \u0159ekl, cestou plnou \u00fatrap, proto\u017ee jeho hudba je p\u0159\u00edstupn\u00e1, vd\u011b\u010dn\u00e1 a mnohotv\u00e1rn\u00e1, tak\u017ee si ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee v jeho d\u00edle naj\u00edt sv\u016fj obl\u00edben\u00fd reperto\u00e1r. Pro Collegium je Vivaldi velmi d\u016fle\u017eit\u00fd, u\u017e z toho d\u016fvodu, \u017ee jsme spole\u010dn\u011b s re\u017eis\u00e9rem Davidem Radokem realizovali po t\u0159\u00ed stech letech sc\u00e9nickou premi\u00e9ru opery Arsilda, regina di Ponto<\/em>, co\u017e je v kontextu Vivaldiho tvorby opera velmi d\u016fle\u017eit\u00e1. Jej\u00ed cesta na sc\u00e9nu byla pom\u011brn\u011b komplikovan\u00e1, Vivaldi ji n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159epracoval, nicm\u00e9n\u011b bylo to d\u00edlo velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee v n\u011bm nerecykloval \u017e\u00e1dn\u00e9 svoje star\u0161\u00ed skladby, jak bylo v dob\u011b baroka zvykem, ale naopak z Arsildy \u010derpal ve sv\u00fdch pozd\u011bj\u0161\u00edch oper\u00e1ch. O\u010dividn\u011b si tohoto d\u00edla velmi pova\u017eoval. Pro n\u00e1s to byl jeden z d\u016fle\u017eit\u00fdch miln\u00edk\u016f v na\u0161em v\u00fdvoji, proto\u017ee \u0161lo o velkou opern\u00ed koprodukci se Slovensk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm divadlem a s opern\u00edmi domy v Lucembursku, Caen a ve Versailles.<\/p>\n

 
\nJe pravdou, \u017ee Praha byla jedin\u00fdm m\u011bstem mimo It\u00e1lii, kde se za \u017eivota Vivaldiho hr\u00e1ly jeho opery?<\/strong>
\nTrochu bych to poopravil, Praha ur\u010dit\u011b nebyla jedin\u00fdm zaalpsk\u00fdm m\u011bstem, kde se uv\u00e1d\u011bly Vivaldiho opery. Hr\u00e1ly se v N\u011bmecku, nap\u0159\u00edklad v Dr\u00e1\u017e\u010fanech, Arsilda<\/em> byla uvedena v Kasselu. Byla ale ur\u010dit\u011b jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch center p\u011bstov\u00e1n\u00ed Vivaldiho hudby, a pokud v\u00edm tak jedin\u00fdm m\u011bstem mimo It\u00e1lii, pro kter\u00e9 psal Vivaldi opery na zak\u00e1zku pro divadlo Franti\u0161ka Anton\u00edna \u0160porka. Jak zn\u00e1mo byl zam\u011bstnancem hrab\u011bte V\u00e1clava z Morzinu, nositelem titulu Maestro di cappella in Italia, neboli jeho italsk\u00fdm kapeln\u00edkem, a Prahu pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bkolikr\u00e1t i nav\u0161t\u00edvil, by\u0165 o tom nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9 doklady. Jeho vazby na \u010desk\u00e9 zem\u011b v\u0161ak byly velmi siln\u00e9, n\u011bkter\u00e9 jeho skladby se dokonce dochovaly v rukopisech na \u010desk\u00e9m pap\u00edru, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee je pravd\u011bpodobn\u011b komponoval v Praze.<\/p>\n

 
\nKdo p\u0159i\u0161el s n\u00e1padem inscenovat zrovna Arsildu, regina di Ponto<\/em> a z jak\u00fdch pramen\u016f jste \u010derpali?<\/strong>
\nIdea vy\u0161la p\u0159\u00edmo od tehdej\u0161\u00ed \u0161\u00e9fky Opery N\u00e1rodn\u00edho divadla Silvie Hroncov\u00e9. Tenkr\u00e1t jsem hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, proto\u017ee pom\u011brn\u011b kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm jsme uvedli Myslive\u010dkovu L’Olimpiade<\/em> a H\u00e4ndelova Rinalda<\/em>. Tak\u017ee jsem uva\u017eoval v intenc\u00edch: \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed H\u00e4ndel a sp\u00ed\u0161e baroko, nikoliv klasicismus. A pak mn\u011b bylo jasn\u00e9, \u017ee pokud chceme ud\u011blat div\u00e1cky \u00fasp\u011b\u0161nou inscenaci, bude nutn\u00e9 vybrat skladatele podobn\u00e9ho jm\u00e9na jako Antonio Vivaldi. U Vivaldiho se nav\u00edc nab\u00edzelo obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed oper, kter\u00e9 zat\u00edm nikdy nebyly inscenov\u00e1ny. Nakonec jsme se tedy rozhodli pro Vivaldiho a j\u00e1 jsem spole\u010dn\u011b s italsk\u00fdm hudebn\u00edm v\u011bdcem Giovannim Andreasem Sechim p\u0159em\u00fd\u0161lel, po jak\u00e9m titulu by se dalo s\u00e1hnout. A pr\u00e1v\u011b on mi poradil Arsildu<\/em>, proto\u017ee u\u017e na n\u011bjak\u00e9 revizi notov\u00e9ho materi\u00e1lu pracoval. Rukopis opery se nach\u00e1z\u00ed v Tur\u00edn\u011b a je zna\u010dn\u011b problematick\u00fd, proto\u017ee, jak jsem \u0159\u00edkal, Vivaldi operu n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159epracoval, ne\u017e ji v\u016fbec uvedl. Slo\u017eka s Vivaldiho rukopisem je cel\u00e1 pom\u011brn\u011b nep\u0159ehledn\u00e1, proto\u017ee obsahuje mno\u017estv\u00ed r\u016fzn\u011b korigovan\u00fdch \u00e1ri\u00ed, kdy jeden textov\u00fd \u00fasek je zpracovan\u00fd i n\u011bkolikr\u00e1t. To znamen\u00e1, \u017ee jedna \u00e1rie se m\u016f\u017ee objevit v n\u011bkolika r\u016fzn\u00fdch, zcela kontrastn\u00edch variant\u00e1ch a vlastn\u011b z toho nen\u00ed evidentn\u00ed, co byla verze kone\u010dn\u00e1, a\u010dkoliv v barokn\u00ed hudb\u011b se nejedn\u00e1 o v\u00fdjimku. Tehdy skladatel\u00e9 nefungovali jako v 19. stolet\u00ed, kdy se autor \u00fatrpnou cestou dopracoval k v\u00fdsledku, kter\u00fd pova\u017eoval za fin\u00e1ln\u00ed. Barokn\u00ed skladatel p\u0159em\u00fd\u0161lel daleko pragmati\u010dt\u011bji a d\u00edlo p\u0159izp\u016fsoboval. Zrovna t\u0159eba nem\u011bl tuto, ale tamtu s\u00f3listku, tato zp\u011bva\u010dka m\u011bla dobrou koloraturu a druh\u00e1 nikoliv, jin\u00e1 disponovala kvalitn\u00ed st\u0159edn\u00ed a n\u00edzkou hlasovou polohou, prost\u011b se p\u0159izp\u016fsoboval mo\u017enostem. Tak\u017ee jsme nakonec vybrali ur\u010dit\u00fd materi\u00e1l a sestavili verzi s ohledem na obsazen\u00ed s\u00f3list\u016f, na dramaturgii a samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 na re\u017eis\u00e9ra Davida Radoka: co chce \u0159\u00edct, kam chce sm\u011b\u0159ovat, jak m\u00e1 cel\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed vypadat. \u010casto jsme st\u00e1li p\u0159ed nelehkou volbou rozhodnout se mezi r\u016fzn\u00fdmi variantami \u00e1ri\u00ed. \u0160lo o takovou kreativn\u00ed cestu k Arsild\u011b<\/em>. V\u00fdsledn\u00fd notov\u00fd materi\u00e1l p\u0159ipravil Giovanni Sechi a jde o partituru, kter\u00e1 nen\u00ed b\u011b\u017en\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 v modern\u00edm vyd\u00e1n\u00ed, ale byla p\u0159ipravena speci\u00e1ln\u011b pro tuto produkci.<\/p>\n

 
\nJak dlouho se na takov\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti pracuje?<\/strong>
\nHodn\u011b dlouho, proto\u017ee p\u0159\u00edprava podobn\u00e9 inscenace m\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b n\u011bkolik f\u00e1z\u00ed, od t\u00e9 prvn\u00ed, kdy si pl\u00e1cnete, \u017ee ji vytvo\u0159\u00edte \u2013 tady se notabene slu\u0161\u00ed dodat, \u017ee se Arsilda <\/em>v N\u00e1rodn\u00edm divadle nakonec v\u016fbec nehr\u00e1la, proto\u017ee t\u011bsn\u011b p\u0159ed uzav\u0159en\u00edm koproduk\u010dn\u00edch dohod od projektu odstoupilo, co\u017e m\u011b dodnes velmi mrz\u00ed, nebo\u0165 \u010ce\u0161i, kte\u0159\u00ed ji cht\u011bli vid\u011bt, jezdili do Bratislavy, nebo dokonce do Francie. Jak vidno, ani kdy\u017e si pl\u00e1cnete, tak to v d\u016fsledku nemus\u00ed platit. Podobn\u00e9 produkce se daj\u00ed d\u011blat smyslupln\u011b pouze jako koprodukce, kdy se n\u011bkolik producent\u016f a investor\u016f dohodne a vytvo\u0159\u00ed n\u011bco, co n\u00e1sledn\u011b cestuje v podob\u011b bloku p\u0159edstaven\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b se nejedn\u00e1 o reperto\u00e1rov\u00fd titul, kter\u00fd by se hr\u00e1l dva nebo v\u00edce let v n\u011bjak\u00e9m divadle, co\u017e je pom\u011brn\u011b zastaral\u00fd zp\u016fsob my\u0161len\u00ed, kter\u00fd se v\u0161ude ve sv\u011bt\u011b u\u017e d\u00e1vno opou\u0161t\u00ed. No a potom v\u0161echna ta pr\u00e1ce na p\u0159\u00edprav\u011b hudebn\u00edch materi\u00e1l\u016f, anga\u017eov\u00e1n\u00ed zp\u011bv\u00e1k\u016f\u2026 Zpravidla se takov\u00e1 koprodukce p\u0159ipravuje t\u0159i a\u017e \u010dty\u0159i roky.<\/p>\n

 
\nUva\u017eovali jste o nahr\u00e1vce v r\u00e1mci Vivaldi Edition<\/em>?<\/strong>
\nByl by to jist\u011b zaj\u00edmav\u00fd titul, o kter\u00e9m jsme se dokonce bavili i se Susan Orlando, producentkou t\u00e9to edice, ale nena\u0161li jsme cestu realizace. Pokud se toti\u017e nahr\u00e1v\u00e1 integr\u00e1ln\u00ed opera, m\u011bla by se samoz\u0159ejm\u011b nahr\u00e1t v podob\u011b, jak ji skladatel slo\u017eil. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b by \u0161lo ale o pom\u011brn\u011b obs\u00e1hlou nahr\u00e1vku, proto\u017ee je seri\u00f3zn\u00ed nato\u010dit jednu zvolenou fin\u00e1ln\u00ed podobu a k tomu doto\u010dit dodatek \u2013 CD alternativn\u00edch \u00e1ri\u00ed, proto\u017ee v\u0161echny tyto r\u016fzn\u00e9 varianty jsou Arsilda<\/em>. Nav\u00edc na nahr\u00e1vce by se asi m\u011bla opera objevit v t\u00e9 podob\u011b, v jak\u00e9 ji Vivaldi zam\u00fd\u0161lel, co\u017e je probl\u00e9m, proto\u017ee to vlastn\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edme. Druhou v\u011bc\u00ed je samotn\u00e1 realizace. Opern\u00ed produkce, kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed ve Vivaldi Edition<\/em>, jsou \u010dasto nahr\u00e1vkami koncertn\u00edho proveden\u00ed, kde se t\u0159eba den pot\u00e9 doto\u010d\u00ed opravy, nicm\u00e9n\u011b my jsme \u017e\u00e1dn\u00e9 koncertn\u00ed proveden\u00ed ned\u011blali a nahr\u00e1vky divadeln\u00edho p\u0159edstaven\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed spoustu probl\u00e9m\u016f: zp\u011bv\u00e1ci a tane\u010dn\u00edci dupou, vr\u017eou kulisy, tak\u017ee p\u0159edstaven\u00ed jako takov\u00e9 se vlastn\u011b ani moc nahr\u00e1t ned\u00e1. Museli bychom Arsildu<\/em> nato\u010dit studiov\u011b a to je prost\u011b stra\u0161liv\u011b drah\u00e9.<\/p>\n

 
\nKdy\u017e srovn\u00e1te Vivaldiho skladby vok\u00e1ln\u00ed a \u010dist\u011b instrument\u00e1ln\u00ed?<\/strong>
\nJe zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee Vivaldi v oper\u00e1ch opravdu \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1 stavebn\u00ed materi\u00e1l, kter\u00fd zn\u00e1me z jeho instrument\u00e1ln\u00ed tvorby. Duchovn\u00ed hudba je samoz\u0159ejm\u011b jin\u00e1 u\u017e t\u00edm, \u017ee v n\u00ed Vivaldi \u010dasto vyu\u017e\u00edv\u00e1 sbor. \u0158ekl bych, \u017ee jeho hudebn\u00ed \u0159e\u010d se v tomto \u017e\u00e1nru velice bl\u00ed\u017e\u00ed stylu jeho star\u0161\u00edho kolegy Antonia Lottiho. Koneckonc\u016f Vivaldi n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti z Lottiho p\u0159epracoval a pou\u017eil ve sv\u00fdch vlastn\u00edch d\u00edlech. S\u00f3lov\u00e9 vok\u00e1ln\u00ed linky v jeho duchovn\u00edch a opern\u00edch skladb\u00e1ch jsou si dosti podobn\u00e9, v oper\u00e1ch v\u0161ak psal \u010dast\u011bji pro \u017eensk\u00e9 hlasy. Zp\u016fsob psan\u00ed pro \u017eensk\u00fd hlas a pro kastr\u00e1ta je dost odli\u0161n\u00fd, i tessitura (nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed poloha pro hlas, pozn. red.)<\/em> nap\u0159\u00edklad sopr\u00e1nov\u00fdch part\u016f ur\u010den\u00fdch pro \u017eensk\u00fd hlas a hlas kastr\u00e1ta je trochu jin\u00e1, u sopr\u00e1nov\u00fdch part\u016f \u010dasto celkov\u011b polo\u017eena malinko v\u00fd\u0161, a naopak kdy\u017e zp\u00edv\u00e1 kastr\u00e1t jako sopranista v duchovn\u00edch skladb\u00e1ch, je centrum polo\u017eeno tro\u0161ku n\u00ed\u017e a jen n\u011bkter\u00e9 vrcholy fr\u00e1z\u00ed jsou ve vy\u0161\u0161\u00ed poloze. Zp\u016fsob psan\u00ed se v tomto tedy trochu odli\u0161uje, ale \u0159ekl bych sp\u00ed\u0161e polohou. Co se t\u00fd\u010de rozv\u00edjen\u00ed t\u00e9mat, melodi\u00ed, pr\u00e1ce s orchestrem, s instrumentac\u00ed, je to velmi podobn\u00e9, ale to v\u00edme obecn\u011b, \u017ee hranice mezi duchovn\u00ed hudbou a operou nebyla v 18. stolet\u00ed zdaleka tak p\u0159\u00edkr\u00e1, jak ji vy\u017eadovalo zejm\u00e9na 19. stolet\u00ed.<\/p>\n

 
\nZaj\u00edm\u00e1te se o r\u016fzn\u00e9 interpretace Vivaldiho: italskou, francouzskou, anglickou, n\u011bmeckou?<\/strong>
\nSamoz\u0159ejm\u011b, \u017ee zaj\u00edm\u00e1m! \u0158ekl bych, \u017ee Vivaldiho hudba ve sv\u00e9 jednoduchosti \u010dasto sv\u00e1d\u00ed k tomu, \u017ee interpreti maj\u00ed pocit, \u017ee s n\u00ed je zapot\u0159eb\u00ed, tak\u0159\u00edkaj\u00edc, n\u011bco ud\u011blat, co\u017e sv\u00e1d\u00ed k jej\u00edmu p\u0159izp\u016fsobov\u00e1n\u00ed vlastn\u00edmu vid\u011bn\u00ed, vlastn\u00edmu naturelu a vlastn\u00edmu zp\u016fsobu provozov\u00e1n\u00ed hudby. To ale samoz\u0159ejm\u011b nen\u00ed pouze p\u0159\u00edpad Vivaldiho, v barokn\u00ed hudb\u011b to plat\u00ed obecn\u011b, co\u017e u\u017e popisovali cestuj\u00edc\u00ed hudebn\u00edci v 18. stolet\u00ed, \u017ee italsk\u00e9 orchestry hraj\u00ed jinak ne\u017e ty n\u011bmeck\u00e9, \u017ee maj\u00ed z\u00e1libu v extravaganc\u00edch, ve virtuozit\u011b, v barevnosti, ale \u017ee nemaj\u00ed takovou discipl\u00ednu. \u017de francouzsk\u00e9 orchestry jsou sice tak\u00e9 velmi nedisciplinovan\u00e9, ale jejich projev je velmi form\u00e1ln\u00ed, zvukov\u011b kr\u00e1sn\u00fd, u\u010desan\u00fd, ale nem\u00e1 v sob\u011b tolik temperamentu jako interpretace italsk\u00e1. A tak\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b \u017ee pro Italy je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zp\u011bvnost, cantabile, hlas jako nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1stroj, kter\u00fd maj\u00ed v\u0161echny ostatn\u00ed n\u00e1stroje imitovat. To bylo z\u00e1kladn\u00ed italsk\u00e9 vid\u011bn\u00ed, a to i houslist\u016f nebo obecn\u011b hr\u00e1\u010d\u016f na smy\u010dcov\u00e9 n\u00e1stroje, kte\u0159\u00ed tvo\u0159ili zvuk s vidinou lidsk\u00e9ho hlasu. Proto taky ti nejv\u011bt\u0161\u00ed houslov\u00ed virtu\u00f3zov\u00e9 byli Italov\u00e9 a v\u016fbec se jim nel\u00edbilo, jak se hraje v N\u011bmecku, pova\u017eovali to za neposlouchateln\u00e9 vrz\u00e1n\u00ed a \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed, proto\u017ee pro N\u011bmce bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 naopak slovo, artikulace, struktura. Ne nadarmo v\u0161ichni evrop\u0161t\u00ed houslist\u00e9, kte\u0159\u00ed n\u011bco znamenali, pro\u0161li \u0161kolen\u00edm v It\u00e1lii. Nejslavn\u011bj\u0161\u00ed z nich, Vivaldiho sou\u010dasn\u00edk Johann Georg Pisendel, byl Vivaldiho \u017e\u00e1kem, kter\u00fd pot\u00e9 p\u016fsobil v Dr\u00e1\u017e\u010fanech jako koncertn\u00ed mistr dvorn\u00edho orchestru a ud\u011blal z Dr\u00e1\u017e\u010fan nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed centrum p\u011bstov\u00e1n\u00ed Vivaldiho hudby mimo It\u00e1lii. Byli v kontaktu cel\u00fd \u017eivot, dopisovali si, vym\u011b\u0148ovali si skladby. N\u00e1rodnostn\u00ed charakteristika hudebn\u00edho projevu je na barokn\u00ed sc\u00e9n\u011b to zaj\u00edmav\u00e9. Pokud bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed \u010dty\u0159iceti lety mo\u017en\u00e9 podle poslechu poznat rusk\u00fd, \u010desk\u00fd, n\u011bmeck\u00fd \u010di americk\u00fd symfonick\u00fd orchestr, tak v dne\u0161n\u00ed dob\u011b u\u017e tato podstata t\u00e9m\u011b\u0159 miz\u00ed. U star\u00e9 hudby to ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b plat\u00ed a tyto kontrasty jsou velmi p\u011bkn\u00e9.<\/p>\n

 
\nBojujete tedy s globalizac\u00ed!<\/strong>
\nNo to ka\u017edop\u00e1dn\u011b \u2013 p\u0159inejmen\u0161\u00edm s tou hudebn\u00ed. (Sm\u011bje se.)<\/em> Co se t\u00fd\u010de na\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 interpretace Vivaldiho, \u0159ekl bych, \u017ee se nach\u00e1z\u00edme ve velmi podobn\u00e9 situaci jako \u010cechy v dob\u011b baroka, tj. na k\u0159i\u017eovatce styl\u016f, kdy italsk\u00fd \u017eivel byl u n\u00e1s jednozna\u010dn\u011b nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed. \u0158ekl bych, \u017ee na\u0161e interpretace je asi nejbl\u00ed\u017ee italsk\u00e9mu projevu.<\/p>\n

 
\nMaj\u00ed d\u00edla uveden\u00e1 na programu koncertu Lednicko-valtick\u00e9ho hudebn\u00edho festivalu n\u011bjak\u00e9 spole\u010dn\u00e9 rysy?<\/strong>
\nJedn\u00e1 se v\u00edcem\u00e9n\u011b o skladby, kter\u00e9 Vivaldi s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed napsal pro Ospedale della Piet\u00e0 a zpravidla u nich nev\u00edme, za jak\u00fdch okolnost\u00ed byly provozov\u00e1ny. Nicm\u00e9n\u011b je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b t\u00edm, jak byl velice atraktivn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed export Vivaldiho d\u011bl, objevuj\u00ed se v r\u016fzn\u00fdch archivech po Evrop\u011b. Pouze n\u011bkter\u00e1 z nich jsou ale unik\u00e1tn\u00ed, nap\u0159\u00edklad pr\u00e1v\u011b pra\u017esk\u00fd opis Dixit Dominus RV 595<\/em>. To, \u017ee se opisy t\u011bchto d\u011bl dochovaly pr\u00e1v\u011b v Praze, sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, jak byla Vivaldiho, pota\u017emo italsk\u00e1 hudba obecn\u011b, v Praze popul\u00e1rn\u00ed a jak byl k\u0159i\u017eovnick\u00fd kostel sv. Franti\u0161ka d\u016fle\u017eit\u00fdm centrem p\u011bstov\u00e1n\u00ed italsk\u00e9 hudby. A to nejen liturgick\u00e9, kter\u00e1 se hr\u00e1la p\u0159i ob\u0159adech, ale tak\u00e9 italsk\u00e9ho oratoria, u kter\u00e9ho bych se r\u00e1d zastavil, proto\u017ee pova\u017euji za d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho obliba velmi ovlivnila \u010deskou hudebn\u00ed \u0159e\u010d a tak\u00e9 u n\u00e1s p\u0159ipravila p\u016fdu pro porozum\u011bn\u00ed Mozartovi. Proto\u017ee zejm\u00e9na neapolsk\u00e1 \u0161kola m\u011bla velmi bl\u00edzko k \u0159e\u010di v\u00edde\u0148sk\u00e9ho klasicismu. V dob\u011b, kdy ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 18. stolet\u00ed p\u00ed\u0161e Bach sv\u016fj n\u011bmeck\u00fd kontrapunk, vznikaj\u00ed v Neapoli \u00e1rie, kter\u00e9 svou melodi\u010dnost\u00ed a zp\u016fsobem doprovodu ve form\u011b tzv. trommel basu<\/em> \u2013 jam pam pam pam (zp\u00edv\u00e1)<\/em> \u2013 s jednoduchou harmoni\u00ed, u\u017e jasn\u011b p\u0159edj\u00edmaj\u00ed strukturu hudby v\u00edde\u0148sk\u00e9ho klasicismu. A to byla hudba, kter\u00e1 se hr\u00e1la tak\u00e9 v Praze. Tak\u017ee my \u010ce\u0161i se sice prs\u00edme, jak jsme \u010deskou melodi\u010dnost\u00ed ovlivnili v\u00edde\u0148sk\u00fd klasicismus, ale ona to v\u016fbec nen\u00ed pravda. Sp\u00ed\u0161e je to tak, \u017ee \u010desk\u00e9 skladatele ovlivnila italsk\u00e1 hudba a v moment\u011b, kdy odjeli do V\u00eddn\u011b nebo i do It\u00e1lie, jako v p\u0159\u00edpad\u011b Myslive\u010dka, u\u017e jim byl tenhle italsk\u00fd \u010di neapolsk\u00fd styl d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fd. Tak\u017ee ne \u017ee bychom u n\u00e1s vymysleli v\u00edde\u0148sk\u00fd klasicismus!<\/p>\n

 
\nOsobn\u011b mi p\u0159ijde fascinuj\u00edc\u00ed, jak bohat\u00fd je archiv ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du K\u0159i\u017eovn\u00edk\u016f s \u010dervenou hv\u011bzdou.<\/strong>
\nJe stra\u0161n\u011b bohat\u00fd a velk\u00e1 \u0161koda, \u017ee nen\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00fd, tak\u017ee je obt\u00ed\u017en\u00e9 ud\u011blat si obr\u00e1zek, co se v n\u011bm re\u00e1ln\u011b nach\u00e1z\u00ed. A to se net\u00fdk\u00e1 jen Vivaldiho skladeb, ale tak\u00e9 Lottiho, Caldary a dal\u0161\u00edch italsk\u00fdch skladatel\u016f t\u00e9 doby. Archiv podobn\u00e9ho typu ov\u0161em sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, jak v\u00fdborn\u011b fungovala v 18. stolet\u00ed kulturn\u00ed v\u00fdm\u011bna. Dnes se k hudb\u011b dostanete velmi snadno, ledacos m\u016f\u017eete naj\u00edt na internetu na dv\u011b kliknut\u00ed, spousta archiv\u016f je digitalizovan\u00fdch, ale mysl\u00edm, \u017ee v d\u016fsledku je daleko d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed skute\u010dn\u00e1 v\u016fle si hudbu nejen opat\u0159it, ale tak\u00e9 ji prov\u00e9st. Dnes m\u00e1me mo\u017enosti, ale vyu\u017e\u00edv\u00e1me je daleko m\u00e9n\u011b, ne\u017e tomu bylo v 18. stolet\u00ed. Ti, kte\u0159\u00ed hudbu podporovali, vynakl\u00e1dali obrovsk\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby se k n\u00e1m dostala, a to se net\u00fdkalo pouze duchovn\u00ed hudby \u0159\u00e1du K\u0159i\u017eovn\u00edk\u016f \u010derven\u00e9 hv\u011bzdy, ale nap\u0159\u00edklad i jezuit\u016f a dal\u0161\u00edch \u0159\u00e1d\u016f, kter\u00e9 m\u011bly svoje zastoupen\u00ed po cel\u00e9 Evrop\u011b a vytvo\u0159ily jakousi kulturn\u00ed s\u00ed\u0165, kter\u00e1 si mezi sebou hudbu pos\u00edlala. T\u00fdkalo se to i \u0161lechtick\u00fdch rod\u016f, koneckonc\u016f na ji\u017en\u00ed Morav\u011b v okol\u00ed Valtic m\u011bla spousta v\u00edde\u0148sk\u00e9 \u0161lechty sv\u00e1 letn\u00ed s\u00eddla, \u010d\u00edm\u017e se italsk\u00e1 hudba z V\u00eddn\u011b dost\u00e1vala touto cestou i k n\u00e1m. Zn\u00e1me postavu Adama Questenberga, loutnisty a amat\u00e9rsk\u00e9ho skladatele, kter\u00fd nech\u00e1val v Jarom\u011b\u0159ic\u00edch nad Rokytnou prov\u00e1d\u011bt nejnov\u011bj\u0161\u00ed italsk\u00e9 opery. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b nejsou K\u0159i\u017eovn\u00edci opravdu \u017e\u00e1dnou v\u00fdjimkou.<\/p>\n

 
\nVe V\u00eddni uvedete novodobou sv\u011btovou premi\u00e9ru d\u00edla rakousk\u00e9ho skladatele Johanna Melchiora Pichlera. Najdeme v jeho p\u0159\u00edpad\u011b je\u0161t\u011b jinou spojitost s Antoniem Vivaldim, ne\u017e \u017ee oba byli ve slu\u017eb\u00e1ch Josefa Jana Adama z Lichten\u0161tejna?<\/strong>
\nTo bychom asi hledali dost urputn\u011b. R\u00e1d bych o n\u011bm mluvil, ale obecn\u011b se o tomto skladateli p\u0159\u00edli\u0161 mnoho nev\u00ed.<\/p>\n

 
\nA jeho skladba? Lze ji k n\u011b\u010demu p\u0159ipodobnit?<\/strong>
\n\u0158ekl bych, \u017ee svou hudebn\u00ed \u0159e\u010d\u00ed se podob\u00e1, \u0159ekn\u011bme, italsk\u00fdm skladatel\u016fm p\u0159elomu baroka a klasicismu jako byl t\u0159eba Giovanni Battista Sammartini. Zaj\u00edmav\u00e9 ale je, \u017ee na na\u0161em \u00fazem\u00ed se z jeho tvorby nedochovalo t\u00e9m\u011b\u0159 nic a \u017ee n\u011bkter\u00e9 jeho koncerty a sinfonie najdete ve francouzsk\u00fdch pramenech, ze kter\u00fdch jsem \u010derpal i j\u00e1 a kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Biblioth\u00e8que nationale de France. Zp\u016fsob, jak\u00fdm se dostal Pichler do Francie, mi nen\u00ed zn\u00e1m a nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee bychom se to n\u011bkdy dozv\u011bd\u011bli. Jeho skladby se dochovaly ve sb\u00edrce r\u016fzn\u00fdch p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b italsk\u00fdch skladatel\u016f a j\u00e1 se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee byly p\u0159edm\u011btem sb\u011bratelsk\u00e9ho z\u00e1jmu n\u011bkoho, kdo si tento svazek prost\u011b opat\u0159il, ani\u017e by po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee by se tato hudba n\u011bkdy ve Francii provozovala. Podobn\u011b jako u n\u00e1s Lobkowiczov\u00e9 sb\u00edrali hudbu z cel\u00e9 Evropy, \u010dasto bez ambic\u00ed tuto hudbu zahr\u00e1t. V\u00edme, \u017ee ve sv\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch m\u011bli tisky Lullyho oper, kter\u00e9 se u n\u00e1s samoz\u0159ejm\u011b nikdy neuvedly. Stejn\u011b podobn\u00fdm, exotick\u00fdm zp\u016fsobem jako Lully u n\u00e1s, mohl v obdob\u00ed baroka p\u016fsobit i Pichler ve Francii.<\/p>\n

 
\nExistuj\u00ed dv\u011b verze Dixit Dominus: RV 594 a 595.<\/strong>
\nNelze \u0159\u00edci, \u017ee by existovaly dv\u011b verze, existuj\u00ed dv\u011b r\u016fzn\u00e1 zhudebn\u011bn\u00ed \u017ealmu Dixit Dominus<\/em>, co\u017e je \u00fapln\u011b b\u011b\u017en\u00e9, koneckonc\u016f stejn\u011b jako existuje dvacet r\u016fzn\u00fdch zhudebn\u011bn\u00ed me\u0161n\u00edho ordin\u00e1ria Jana Dismase Zelenky. Jde o skladby, kter\u00e9 slou\u017eily liturgii a ve kter\u00fdch skladatel\u00e9 v\u011bt\u0161inou nepou\u017e\u00edvali \u201estarou\u201c hudbu, ale text zhudebnili znovu. Mysl\u00edm, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b Vivaldiho Dixit Dominus RV 595<\/em> nejde o n\u011bjakou parafr\u00e1zi na star\u0161\u00ed verzi, prost\u011b napsal verzi novou na stejn\u00fd text.<\/p>\n

 
\nPracuje Vivaldi v t\u00e9to skladb\u011b s n\u011bjak\u00fdmi citacemi ze sv\u00fdch jin\u00fdch skladeb nebo ze skladeb jin\u00fdch autor\u016f?<\/strong>
\nNap\u0159\u00edklad z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 Gloria Patris<\/em> je hudebn\u011b naprosto doslovn\u011b p\u0159evzat\u00e1, p\u0159etextovan\u00e1 \u010d\u00e1st m\u0161e Antonia Lottiho.<\/p>\n

 
\nPrincip psan\u00ed nov\u00e9 hudby na stejn\u00fd text se objevuje i u skladby Laudate pueri RV 600<\/em>?<\/strong>
\nZrovna tento text zhudebnil Vivaldi mysl\u00edm dokonce p\u011btkr\u00e1t: pro s\u00f3lov\u00fd sopr\u00e1n s orchestrem s dechov\u00fdmi n\u00e1stroji, s\u00f3lov\u00fd sopr\u00e1n s orchestrem bez dechov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f (verze, kter\u00e1 zazn\u00ed na koncert\u011b), a pak jsou, tu\u0161\u00edm, t\u0159i verze se sborem, z toho jedna dokonce se dv\u011bma sbory. Typick\u00fd p\u0159\u00edklad jak
\nzpracovat stejn\u00fd text mnoha r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby.<\/p>\n

 
\nKoncert ve V\u00eddni zahajujete krati\u010dk\u00fdm Laetatus sum RV 607<\/em>.<\/strong>
\nJedn\u00e1 se o velmi jednoduch\u00e9 a \u00fa\u010dinn\u00e9 zhudebn\u011bn\u00ed textu \u017ealmu pro \u010dty\u0159hlas\u00fd sbor a orchestr. P\u0159\u00edklad, jak lze s minimem prost\u0159edk\u016f doc\u00edlit maxim\u00e1ln\u00edho \u00fa\u010dinku.<\/p>\n

 
\n\u0158ada \u010desk\u00fdch skladatel\u016f byla Antoniem Vivaldim ovlivn\u011bna: Reichenauer, Jir\u00e1nek. Co Jan Dismas Zelenka? <\/strong>
\nZelenka se stoprocentn\u011b znal s koncertn\u00edm mistrem dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9 kapely Johannem Georgem Pisendelem, proto\u017ee v t\u00e9to kapele rovn\u011b\u017e p\u016fsobil. Dokonce existuje velmi pravd\u011bpodobn\u00e1, le\u010d nepotvrzen\u00e1 hypot\u00e9za, \u017ee pob\u00fdval v Ben\u00e1tk\u00e1ch a dost mo\u017en\u00e1 zde byl s Vivaldim v kontaktu. Tahle teorie m\u00e1 oporu v dolo\u017een\u00e9m faktu, \u017ee v dob\u011b, kdy Zelenka studoval u Johanna Josepha Fuxe ve V\u00eddni (1716\u20131719), p\u0159ijela sem \u010d\u00e1st dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9ho dvora, kter\u00e1 doprov\u00e1zela korunn\u00edho prince Friedricha Augusta I. na kaval\u00edrsk\u00e9 cest\u011b Evropou. Kaval\u00edrsk\u00e9 cesty byly b\u011b\u017enou sou\u010d\u00e1st\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed mlad\u00e9ho \u0161lechtice. Ne\u017e mlad\u00fd princ nastoupil dr\u00e1hu panovn\u00edka, jel se pod\u00edvat po Evrop\u011b, jak to chod\u00ed u jin\u00fdch evropsk\u00fdch dvor\u016f. A samoz\u0159ejm\u011b \u0161lo tak\u00e9 o cestu propaga\u010dn\u00ed, proto\u017ee ho doprov\u00e1zeli hudebn\u00edci, diplomat\u00e9, prost\u011b cel\u00e1 reprezentativn\u00ed suita. No a ta kdy\u017e tenkr\u00e1t p\u0159ijela do V\u00eddn\u011b, je dosti pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Zelenka, proto\u017ee byl zam\u011bstnancem Sask\u00e9ho kurfi\u0159ta, se k t\u00e9to reprezentativn\u00ed suit\u011b korunn\u00edho prince p\u0159ipojil na cestu do Ben\u00e1tek. Sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9hle parti\u010dky byl tak\u00e9 Johann Georg Pisendel a tehdej\u0161\u00ed dvorn\u00ed skladatel Johann Heinrich Heinichen, kter\u00fd v Ben\u00e1tk\u00e1ch rovn\u011b\u017e pob\u00fdval a u Vivaldiho studoval. Tak\u017ee vazby Dr\u00e1\u017e\u010fany-Ben\u00e1tky-Vivaldi byly velice pevn\u00e9. Vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed Vivaldiho osobnosti bylo obrovsky siln\u00e9 a ovlivnilo velkou spoustu skladatel\u016f nejen v katolick\u00e9 \u010d\u00e1sti Evropy, do kter\u00e9 n\u00e1le\u017eely \u010cechy, ale nap\u0159\u00edklad i Johanna Sebastiana Bacha, kter\u00fd p\u0159epracov\u00e1val Vivaldiho d\u00edla. Nap\u0159\u00edklad houslov\u00e9 koncerty p\u0159epsal pro cembalo, koncerty pro \u010dtvery housle pro \u010dty\u0159i cembala, n\u011bco pro varhany. Mysl\u00edm, \u017ee Bacha ur\u010dit\u011b v\u00edc zaujala Vivaldiho forma koncertu ne\u017e opera. Kone\u010dn\u011b v\u00edme, \u017ee italskou operu dvakr\u00e1t nemusel. Kdy\u017e byl v Dr\u00e1\u017e\u010fanech na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b jeho syn a za\u0161li na Hasseho operu, tak \u0159\u00edkal, \u017ee si \u201ejdou poslechnout ty italsk\u00fd p\u00edsni\u010dky\u201c, tak\u017ee valn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed o italsk\u00e9 ope\u0159e ur\u010dit\u011b nem\u011bl.<\/p>\n

 
\nM\u016f\u017eeme v Praze mluvit o jist\u00e9m vivaldiovsk\u00e9m kultu?<\/strong>
\nTo bych asi netvrdil, u\u017e z toho d\u016fvodu, \u017ee 18. stolet\u00ed takov\u00fdm kult\u016fm p\u0159\u00edli\u0161 nep\u0159\u00e1lo, a to jak v souvislosti s Vivaldim, tak s daleko medi\u00e1ln\u011b zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm Wolfgangem Amadeem Mozartem. Jde sp\u00ed\u0161 o postromantickou interpretaci. P\u0159edstava \u201ezbo\u017e\u0161t\u011bn\u00e9ho\u201c skladatele, v jeho\u017e spole\u010dnosti d\u00e1my padaj\u00ed do mdlob, p\u0159i\u0161la a\u017e na za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed, kdy Liszt a Chopin a v\u0161ichni tihle \u201ev\u00fdte\u010dn\u00edci\u201c vnesli do hudby n\u011bco naprosto nov\u00e9ho, mimo jin\u00e9 i pojem \u201ekult osobnosti\u201c.<\/p>\n

 
\nDo kin se chyst\u00e1 film o Josefu Myslive\u010dkovi, uvid\u00ed ho i div\u00e1ci mimo \u010ceskou republiku?<\/strong>
\nNo to rozhodn\u011b! Film je nato\u010den v ital\u0161tin\u011b, \u010desky je tam pouze jedna sc\u00e9na. \u010cesk\u00e1 verze se asi bude p\u0159ipravovat, bu\u010fto dabovan\u00e1, nebo se bude v lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b prom\u00edtat s titulky. Premi\u00e9ra je pl\u00e1nov\u00e1na na n\u011bjak\u00e9m velk\u00e9m zahrani\u010dn\u00edm festivalu. V kinech by m\u011bl b\u00fdt film n\u011bkdy na podzim, ale konkr\u00e9tn\u00ed datum je\u0161t\u011b nepadlo.<\/p>\n

 
\nJak\u00e9 obdob\u00ed Myslive\u010dkova \u017eivota sn\u00edmek mapuje?<\/strong>
\nKompletn\u011b jeho italsk\u00e9 obdob\u00ed, od okam\u017eiku Myslive\u010dkova p\u0159\u00edjezdu do Ben\u00e1tek roku 1767 a\u017e po jeho smrt v \u0158\u00edm\u011b roku 1781, tedy zhruba patn\u00e1ct let \u017eivota.<\/p>\n

 
\nCo z Myslive\u010dkovy hudby usly\u0161\u00edme?<\/strong>
\nUsly\u0161\u00edte toho stra\u0161n\u011b moc! Zhruba osmdes\u00e1t procent hudby je od Josefa Myslive\u010dka. Samoz\u0159ejm\u011b se zmapoval velmi d\u016fle\u017eit\u00fd moment jeho kari\u00e9ry \u2013 \u00fasp\u011bch opery Bellerofonte <\/em>v Neapoli, d\u00e1le je tam hudba z opery L’Olimpiade<\/em>, sc\u00e9ny z opery Romolo ed Ersilia<\/em> a instrument\u00e1ln\u00ed hudba \u2013 houslov\u00fd a klav\u00edrn\u00ed koncert, ale p\u0159eva\u017euje samoz\u0159ejm\u011b opera. Co je d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee hudba nefunguje ve sn\u00edmku pouze jako podkres, ale hraje skute\u010dn\u011b nosnou roli. Jsou zde dlouh\u00e9 sc\u00e9ny, kter\u00e9 p\u0159ibli\u017euj\u00ed, jak ve sv\u00e9 dob\u011b vypadalo proveden\u00ed opery, v\u010detn\u011b re\u00e1li\u00ed. Pro n\u011bkoho to bude mo\u017en\u00e1 trochu p\u0159ekvapiv\u00e9, \u0161okuj\u00edc\u00ed, \u017ee se v hledi\u0161ti sv\u00edtilo a lid\u00e9 si norm\u00e1ln\u011b pov\u00eddali. Je zn\u00e1m\u00e9 znechucen\u00ed anglick\u00e9ho cestovatele Charlese Burneyho, jak\u00fd je v italsk\u00fdch divadlech neskute\u010dn\u00fd chaos, \u017ee d\u00edky hluku nejde sly\u0161et zp\u011bv\u00e1ky, v lo\u017e\u00edch se j\u00ed\u2026 Opera byla prost\u011b spole\u010denskou ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 byla minim\u00e1ln\u011b do druh\u00e9 t\u0159etiny 18. stolet\u00ed p\u0159edstava uhlazen\u00e9ho ve\u010dera ve ve\u010dern\u00edch rob\u00e1ch na hony vzd\u00e1lena. V\u0161echny tyto re\u00e1lie ve filmu ukazujeme, ale samoz\u0159ejm\u011b jde p\u0159edev\u0161\u00edm o Myslive\u010dk\u016fv \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh a o jistou hypotetickou rekonstrukci vzestupu a p\u00e1du jednoho z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch opern\u00edch skladatel\u016f t\u00e9 doby.<\/p>\n

 
\nKolik je ve filmu fikce a kolik re\u00e1ln\u00fdch fakt\u016f? M\u00e1me o\u010dek\u00e1vat podobn\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed jako nap\u0159\u00edklad u Formanova Amadea<\/em>?<\/strong>
\nNa jednu stranu sice o Mozartovi pomalu v\u00edme, kdy si m\u011bnil pono\u017eky, na druhou nato\u010dil Milo\u0161 Forman film, kter\u00fd nem\u011bl za \u00fakol zmapovat Mozart\u016fv \u017eivot, ale \u0161lo o filmovou adaptaci divadeln\u00ed hry Petera Shaffera. T\u00edm u\u017e bylo vlastn\u011b d\u00e1no, \u017ee opou\u0161t\u00ed vody reality, proto\u017ee se jednalo o jistou um\u011bleckou licenci. Pokud chceme nato\u010dit film o Myslive\u010dkovi, um\u011bleck\u00e9 licenci se prost\u011b nelze vyhnout, proto\u017ee o jeho \u017eivot\u011b v It\u00e1lii v\u00edme tak velmi m\u00e1lo, pr\u00e1zdn\u00fdch m\u00edst je tolik, \u017ee n\u00e1m nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e pe\u010dliv\u011b studovat dobov\u00e9 re\u00e1lie a sna\u017eit se nab\u00eddnout ur\u010ditou hypot\u00e9zu. Jak bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee absolutn\u011b nezn\u00e1m\u00fd skladatel se stal z ni\u010deho nic takovou hv\u011bzdou a \u017ee takhle obrovsk\u00e1 hv\u011bzda tak rychle zhasla? Petr V\u00e1clav nab\u00edz\u00ed ur\u010ditou mo\u017enost, ale netvrd\u00ed, \u017ee to tak bylo. Nicm\u00e9n\u011b jde o t\u00e9ma natolik zaj\u00edmav\u00e9, natolik provokativn\u00ed, \u017ee stoj\u00ed za to hledat odpov\u011bdi.<\/p>\n

 
\nPod\u00edlel jste se n\u011bjak na sc\u00e9n\u00e1\u0159i?<\/strong>
\nNe, pod\u00edlel jsem se pouze na \u00faprav\u00e1ch hudebn\u00edch sc\u00e9n nebo t\u011bch sc\u00e9n, kter\u00e9 n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem hovo\u0159\u00ed o hudb\u011b a bylo zapot\u0159eb\u00ed posv\u011btit je ur\u010ditou zku\u0161enost\u00ed z oboru. Ale jinak jsem se na sc\u00e9n\u00e1\u0159i nepod\u00edlel jinak, ne\u017e \u017ee jsem si ho p\u0159e\u010detl.<\/p>\n

 
\nVid\u011bl jste u\u017e film, a pokud ano, jak\u00fd z n\u011bho m\u00e1te pocit?<\/strong>
\nTo te\u010f nemohu prozrazovat a tak\u00e9 to nen\u00ed v\u016fbec podstatn\u00e9, jestli jsem j\u00e1 osobn\u011b nad\u0161en\u00fd. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, jak film p\u0159ijme publikum.<\/p>\n

 
\nP\u0159esto, va\u0161e o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed?<\/strong>
\n\u017de to bude jednodu\u0161e \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd film. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 k n\u011bmu p\u0159istupovat jako k um\u011bleck\u00e9mu d\u00edlu, s touto perspektivou. Nejedn\u00e1 se o dokument, nejedn\u00e1 se o historicky nau\u010dn\u00fd po\u0159ad, jedn\u00e1 se o um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo, kter\u00e9mu byla v\u011bnov\u00e1na mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 p\u00e9\u010de a nese z\u00e1kladn\u00ed atributy kr\u00e1sn\u00e9 dobov\u00e9 pod\u00edvan\u00e9, s n\u00e1dhern\u00fdmi kost\u00fdmy, n\u00e1dhernou hudbou a skv\u011bl\u00fdm Vojt\u011bchem Dykem v roli Josefa Myslive\u010dka.<\/p>\n

 
\n_____________________________________________<\/p>\n

 <\/p>\n

Zakladatel a um\u011bleck\u00fd vedouc\u00ed orchestru Collegium 1704 a vok\u00e1ln\u00edho souboru Collegium Vocale 1704 V\u00e1clav Luks<\/strong> vystudoval hru na lesn\u00ed roh na Konzervato\u0159i v Plzni a hru na cembalo na Akademii m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze. Sv\u016fj st\u00e1le rostouc\u00ed z\u00e1jem o starou hudbu zavr\u0161il studiem na Schola Cantorum Basiliensis ve \u0160v\u00fdcarsku v oboru historick\u00e9 kl\u00e1vesov\u00e9 n\u00e1stroje a historick\u00e1 provozovac\u00ed praxe a n\u00e1sledn\u00fdm mnohalet\u00fdm p\u016fsoben\u00edm ve \u0161pi\u010dkov\u00e9m souboru Akademie f\u00fcr Alte Musik Berlin na pozici s\u00f3lov\u00e9ho hr\u00e1\u010de na hornu. Vedle sv\u00fdch dvou domovsk\u00fdch soubor\u016f spolupracuje s dal\u0161\u00edmi \u0161pi\u010dkov\u00fdmi t\u011blesy jako Camerata Salzburg, La Cetra Barockorchester Basel, Dresdner Kammerchor nebo Ensemble Pygmalion, se kter\u00fdm provedl Purcellovu operu Dido et Aeneas na Festivalu d\u2019Aix-en-Provence. V r\u00e1mci benefi\u010dn\u00edho koncertu na obnovu pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Notre Dame dirigoval Orchestre national de France. Spolupracuje s rozhlasov\u00fdmi stanicemi Radio France, Deutschlandradio Berlin, \u00d6RF \u010di \u0161v\u00fdcarskou stanic\u00ed DRS. Nejen s orchestrem, ale i s\u00f3lov\u011b nat\u00e1\u010d\u00ed pro hudebn\u00ed vydavatelstv\u00ed ACCENT, Supraphon a Zig-Zag Territoires. V kv\u011btnu 2021 zah\u00e1jil se sv\u00fdm Collegiem 1704 Mou vlast\u00ed Bed\u0159icha Smetany Mezin\u00e1rodn\u00ed hudebn\u00ed festival Pra\u017esk\u00e9 jaro.
\n <\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Sorry, this entry is only available in Czech and German. Kaval\u00edrsk\u00e1 cesta do V\u00eddn\u011b   Rozhovor s V\u00e1clavem Luksem, zakladatelem a um\u011bleck\u00fdm l\u00eddrem souboru Collegium 1704, je v\u017edy ob\u010derstvuj\u00edc\u00ed, z\u00e1bavn\u00fd a v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd. Tentokr\u00e1t jsme se dostali od Antonia Vivaldiho p\u0159es Jana Dismase Zelenku a\u017e k chystan\u00e9mu velkofilmu Il Boemo o Josefu Myslive\u010dkovi. P\u0159esto [...]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":100,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13461"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13461"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13461\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13624,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13461\/revisions\/13624"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13461"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}