{"id":13409,"date":"2021-08-26T16:49:31","date_gmt":"2021-08-26T14:49:31","guid":{"rendered":"https:\/\/www.lvhf.cz\/?page_id=13409"},"modified":"2023-07-14T10:26:44","modified_gmt":"2023-07-14T08:26:44","slug":"laska-dnesniho-dne","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/laska-dnesniho-dne\/","title":{"rendered":"(CZ) L\u00e1ska dne\u0161n\u00edho dne"},"content":{"rendered":"<p class=\"qtranxs-available-languages-message qtranxs-available-languages-message-de\">Leider ist der Eintrag nur auf <a href=\"https:\/\/www.lvhf.cz\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13409\" class=\"qtranxs-available-language-link qtranxs-available-language-link-cs\" title=\"CZ\">Tschechisch<\/a> verf\u00fcgbar.<\/p><p><\/p>\n<h2>L\u2019amour d\u2019aujourd&#8217;hui<\/h2>\n<p>&nbsp;<br>\n\u2026 neboli L\u00e1ska dne\u0161n\u00edho dne. Pro rozhovor n\u00e1zev lehce tajemn\u00fd, jen\u017e v\u0161ak dokonale vystihuje osobnost zpov\u00eddan\u00e9ho: dirigenta a houslisty <strong>Jeana-Christopha Spinosiho<\/strong>. Ten se sv\u00fdm Ensemble Matheus a kontratenoristou Jakubem J\u00f3zefem Orli\u0144sk\u00fdm <a href=\"https:\/\/www.lvhf.cz\/koncerty\/cz-jakub-jozef-orlinski-ensemble-matheus\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">zah\u00e1j\u00ed 2. \u0159\u00edjna<\/a> 6. ro\u010dn\u00edk Lednicko-valtick\u00e9ho hudebn\u00edho festivalu, kter\u00fd je letos zcela v\u011bnov\u00e1n hudb\u011b Antonia Vivaldiho. P\u0159ipravme se na mimo\u0159\u00e1dn\u00fd okam\u017eik, na magickou chv\u00edli, na explozi oddanosti a l\u00e1sky k hudb\u011b, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee zastavit \u010das. P\u0159esn\u011b to toti\u017e zt\u011bles\u0148uje Ensemble Matheus v \u010dele s jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch osobnost\u00ed klasick\u00e9 hudby sou\u010dasnosti.<\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<noscript><img decoding=\"async\" class=\"img-responsive aligncenter\" title=\"lednice chateau\" src=\"https:\/\/www.lvhf.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/16x9_LVHF_jean-christophe-spinosi-c-Jean-Baptiste-Millot.png\" alt=\"lednice chateau\"><\/noscript><img decoding=\"async\" class=\"img-responsive aligncenter lazyload\" title=\"lednice chateau\" src=\"data:image\/gif;base64,R0lGODlhAQABAIAAAAAAAP\/\/\/yH5BAEAAAAALAAAAAABAAEAAAIBRAA7\" alt=\"lednice chateau\" data-src=\"https:\/\/www.lvhf.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/02\/16x9_LVHF_jean-christophe-spinosi-c-Jean-Baptiste-Millot.png\"><\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n&nbsp;<br>\n<strong>Jak byste popsal s\u00e1m sebe?<\/strong><br>\nTo je velmi t\u011b\u017ek\u00e1 ot\u00e1zka, kter\u00e1 by m\u011bla sm\u011b\u0159ovat sp\u00ed\u0161e na ty, kdo m\u011b znaj\u00ed. Mohu v\u00e1m \u0159\u00edci, co m\u00e1m r\u00e1d. M\u00e1m r\u00e1d lidi, a proto m\u00e1m r\u00e1d hudbu, proto\u017ee spojuje a je medi\u00e1torem pocit\u016f a emoc\u00ed. Umo\u017e\u0148uje n\u00e1m pochopit ostatn\u00ed a pochopit sebe sama. Nejsem solit\u00e9r. Proto pot\u0159ebuji hudbu. \u017divot je moment\u00e1ln\u011b trochu komplikovan\u011bj\u0161\u00ed a hudba m\u00e1 to velk\u00e9 privilegium d\u011blat lidem dob\u0159e. Proto te\u010f vid\u00edm jako nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed vr\u00e1tit se zp\u011bt na koncertn\u00ed p\u00f3dia. Hrajeme z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f: soci\u00e1ln\u00edch, ekologick\u00fdch nebo proto, abychom lidem pomohli vyvolat ur\u010dit\u00e9 p\u0159edstavy, to v\u0161echno hudba umo\u017e\u0148uje. Hudba ale d\u00e1v\u00e1 smysl v\u017edy, i tehdy kdy\u017e za n\u00ed nestoj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed c\u00edl. A j\u00e1 ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, jak tento smysl dostat do ka\u017ed\u00e9ho koncertu, do ka\u017ed\u00e9 skladby. Miluji hudbu, miluji lidi a cht\u011bl bych, abychom spole\u010dn\u011b usp\u011bli v utv\u00e1\u0159en\u00ed v\u0161ech t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed spojen\u00fdch s humanitou a spiritualitou, kv\u016fli kter\u00fdm jsme podle m\u00e9ho na sv\u011bt\u011b. Produktivita je d\u016fle\u017eit\u00e1, ale um\u011bn\u00ed, kultura, duchovno jsou ur\u010ditou filozofi\u00ed a ko\u0159en\u00edm \u017eivota. Sna\u017e\u00edm se v tomto pozn\u00e1n\u00ed posouvat, jak jen mohu, a investuji l\u00e1sku, proto\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee hudba je stejn\u011b jako l\u00e1ska zt\u011blesn\u011bn\u00edm lidskosti. Komplikovan\u00fdm, proto\u017ee \u017eivot je komplikovan\u00fd! <em>(Zvol\u00e1.)<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Rozechv\u00edv\u00e1 se va\u0161e srdce v\u00edce ve sv\u011bt\u011b hudby star\u00e9 nebo modern\u00ed?<\/strong><br>\nStar\u00e9 hudb\u011b se v\u011bnuji od chv\u00edle, kdy jsem zalo\u017eil Ensemble Matheus, tedy mnoho let <em>(usm\u011bje se)<\/em>, ov\u0161em m\u016fj \u017eivot nen\u00ed jen v minulosti, ale i v hudb\u011b dne\u0161ka, tak trochu po zp\u016fsobu hudebn\u00edk\u016f 18. stolet\u00ed, pro n\u011b\u017e neochv\u011bjn\u011b platilo, \u017ee p\u0159\u00edtomn\u00e1 hudba je trvale a pou\u010den\u011b spojena  s hudbou lidovou a popul\u00e1rn\u00ed. Od za\u010d\u00e1tku se sna\u017e\u00edm jako hudebn\u00edk \u017e\u00edt t\u00edmto zp\u016fsobem a inspirovat se pro interpretaci hudby, kter\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1me \u201estar\u00e1\u201c, poetikou sou\u010dasnosti. Pr\u00e1ce na skladb\u00e1ch 20. a 21. stolet\u00ed mi dovoluje zachytit podstatu ur\u010dit\u00e9 my\u0161lenky, d\u00edky n\u00ed\u017e m\u016f\u017eu nahl\u00e9dnout na Monteverdiho \u010di Bacha optikou dne\u0161n\u00ed doby. To je t\u00e9ma m\u00e9 skromn\u00e9 pr\u00e1ce.<\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Je pravda, \u017ee va\u0161\u00edm idolem je Nikolaus Harnoncourt?<\/strong><br>\nNen\u00ed m\u00fdm idolem a hned v\u00e1m vysv\u011btl\u00edm pro\u010d. Byl natolik d\u016fle\u017eit\u00fd, inteligentn\u00ed a natolik vizion\u00e1\u0159sk\u00fd, \u017ee by bylo z m\u00e9 strany ur\u00e1\u017ekou, kdybych ho tak nazval, proto\u017ee p\u0159esn\u011b to by nesnesl. Harnoncourt je n\u011bkdo, koho velmi obdivuji a zbo\u017e\u0148uji. Opravdu. Proto\u017ee byl svobodn\u00fd. Svobodn\u00fd a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd. D\u00edky n\u011bmu jsem pochopil, \u017ee d\u011bl\u00e1te-li hudbu, mus\u00edte b\u00fdt absolutn\u011b s\u00e1m sebou. C\u00edt\u00edm to tak a instinktivn\u011b s&nbsp;t\u00edm souhlas\u00edm. Interpretace nen\u00ed jen konstruktem mozku, respektov\u00e1n\u00edm pravidel. Abychom d\u00edlo znovu o\u017eivili, mus\u00edme se s&nbsp;n\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm dok\u00e1zat propojit, podpo\u0159it je a pomoci mu \u017e\u00edt. Ale tak, aby to byl skute\u010dn\u00fd \u017eivot se skute\u010dn\u00fdmi pocity, se skute\u010dn\u00fdmi emocemi, kter\u00e9 z n\u00e1s vych\u00e1zej\u00ed tak, jak chceme, jak to c\u00edt\u00edme. N\u011bkdy b\u011bhem zkou\u0161et diriguji a najednou m\u011b to p\u0159im\u011bje zvolat: \u201eVzl\u00e9tn\u011bte!\u201c nebo \u201eHyperprostor!\u201c A najednou se opravdu v\u0161ichni vzn\u00e1\u0161\u00edme. Harnoncourt byl nejv\u011bt\u0161\u00edm hudebn\u00edm vizion\u00e1\u0159em 20. stolet\u00ed. Pomohl hudebn\u00edk\u016fm osvobodit se od hudebn\u00edho z\u00e1pisu, co\u017e je asi ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u011bc: naj\u00edt esprit, a nejen respektovat litery. Esprit. Najdeme jej, kdy\u017e poslouch\u00e1me sv\u00e9 vlastn\u00ed srdce a p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1me vlastn\u00edmi \u00fasty. Ano, analyzovat hudbu, na kter\u00e9 \u010dlov\u011bk pracuje, je nutn\u00e9, ale nen\u00ed to c\u00edl. C\u00edlem je naj\u00edt spojen\u00ed s d\u00edlem. Harnoncourtova biografie m\u00e1 ve francouz\u0161tin\u011b n\u00e1zev <em>L\u2019inteligence du coeur<\/em> (Inteligence srdce). A to je p\u0159esn\u011b to, co jsem si od n\u011bj vzal. Bl\u00e1znovstv\u00ed ve smyslu \u201eb\u00fdt svobodn\u00fd\u201c. Inteligence srdce n\u00e1m pom\u00e1h\u00e1 objevit dramaturgii d\u00edla a pono\u0159it se do n\u011bj s v\u00edrou a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm. A s l\u00e1skou.<\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Harnoncourt v jednom rozhovoru \u0159ekl, \u017ee \u010d\u00edm je \u010dlov\u011bk norm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm m\u00e9n\u011b m\u00e1 v sob\u011b lidskosti. Souhlas\u00edte s n\u00edm?<\/strong><br>\n\u201eC\u2019est tellement vrai, tellement vrai!\u201c (To je takov\u00e1 pravda, takov\u00e1 pravda!) <em>(Zasn\u00ed se.)<\/em> Jak to jen \u0159\u00edct. Lidskost je srdce, kter\u00e9 \u017eije, kter\u00e9 bez ust\u00e1n\u00ed reaguje, a i kdy\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt ka\u017ed\u00e9 jin\u00e9, st\u00e1le m\u016f\u017ee b\u00fdt nesm\u00edrn\u00e9, pokud z\u016fst\u00e1v\u00e1 v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a v hojnosti l\u00e1sky, proto\u017ee fenom\u00e9nem lidskosti je l\u00e1ska, o tu jde p\u0159edev\u0161\u00edm. Fenom\u00e9nem nikoliv standardn\u00edm \u010di oby\u010dejn\u00fdm. L\u00e1ska je d\u00edt\u011b, kter\u00e9 nezn\u00e1 p\u0159edpisy, l\u00e1ska je z\u00e1zrak d\u00e1vat sebe sama, jedin\u00e1 s\u00edla mocn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e okam\u017eik, na l\u00e1sku m\u016f\u017eeme um\u0159\u00edt, kv\u016fli l\u00e1sce se dok\u00e1\u017eeme ob\u011btovat. To v\u0161e dok\u00e1zal Harnoncourt vlo\u017eit do sv\u00e9 hudby s nal\u00e9havost\u00ed par excellence. To, co \u0159ekl, myslel jako konstrukt. Synonymem lidskosti pro n\u011bj byl cit, kter\u00fd je v\u0161\u00edm, jen ne n\u011b\u010d\u00edm norm\u00e1ln\u00edm. Proto kdo nedok\u00e1\u017ee milovat, nem\u016f\u017ee b\u00fdt lidsk\u00fd. \u010cetla jste jeho biografii? Zn\u00e1m \u017eenu, kter\u00e1 ji napsala. Otiskla v n\u00ed i novinov\u00e9 kritiky z prvn\u00edch dvaceti nebo t\u0159iceti let Harnoncourtovy kari\u00e9ry. Naprosto neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 kritiky! Ta nen\u00e1vist! Elisabeth Schwarzkopf napsala: \u201eMonsieur Harnoncourt ni\u010d\u00ed Mozartovu hudbu.\u201c A on p\u0159esto pokra\u010doval se svobodnou du\u0161\u00ed, d\u00edky sv\u00e9mu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 l\u00e1sce k hudb\u011b. Zbo\u0159il v\u0161echny bari\u00e9ry a nechal vybuchnout v\u0161echny normy. <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Je kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee o l\u00e1sce mluv\u00edte jen v pozitivn\u00edm smyslu!<\/strong><br>\nAno, je t\u0159eba dodat, \u017ee l\u00e1ska m\u016f\u017ee b\u00fdt i p\u0159\u00ed\u010dinou masivn\u00ed destrukce, zkomplikovat na\u0161e \u017eivoty a p\u0159in\u00e9st ne\u0161t\u011bst\u00ed. Stejn\u011b tak i hudba m\u016f\u017ee bolet, m\u016f\u017ee b\u00fdt hroziv\u00e1 a \u00fa\u017easn\u00e1 z\u00e1rove\u0148. St\u00e1v\u00e1 se to zejm\u00e9na ve chv\u00edl\u00edch, kdy se sna\u017e\u00edte dostat ji do ur\u010dit\u00fdch norem, do ur\u010dit\u00e9ho stylu, do ur\u010dit\u00e9 interpretace. Jako v \u017eivot\u011b. V t\u00e9 souvislosti mne napadl cit\u00e1t Alexandra Sol\u017eenicyna, se kter\u00fdm jsem se n\u00e1hodou potkal v roce 1978. Jde o politick\u00fd cit\u00e1t, tak\u017ee ho ch\u00e1pejte jako podobenstv\u00ed: \u201eLid\u00e9 se narodili s rozd\u00edlnou kapacitou. Pokud jsou svobodn\u00ed, nejsou stejn\u00ed. Pokud jsou stejn\u00ed, nejsou svobodn\u00ed.\u201c <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>St\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o Harnoncourtov\u00fdch slovech. Co je vlastn\u011b onou normalitou a jak se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed do hudby?<\/strong><br>\nRozhodnut\u00edm stylizovat hudbu do ur\u010dit\u00e9 figury, kter\u00e1 se jen tv\u00e1\u0159\u00ed, \u017ee m\u00e1 v sob\u011b emoce. Stylizace ale nejsou skute\u010dn\u00e9 emoce, nen\u00ed to v\u00fdzva a nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd posun, co\u017e Harnoncourt velice dob\u0159e pochopil. Proto obr\u00e1til kurz pojet\u00ed interpretace hudby ve 20. stolet\u00ed o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f, by\u0165 v tom byl \u00fapln\u011b s\u00e1m. Obdivuji ho, proto\u017ee m\u00e1m r\u00e1d lidi jako on: lidi s vlastn\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm, kte\u0159\u00ed jsou vnit\u0159n\u011b svobodn\u00ed a d\u00e1vaj\u00ed l\u00e1sku. <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Va\u0161e kari\u00e9ra se ub\u00edr\u00e1 dv\u011bma cestami: Jean-Christophe Spinosi a Ensemble Matheus a Jean-Christophe Spinosi s\u00f3lista a dirigent. Vn\u00edm\u00e1te to jako v\u00fdhodu \u010di nev\u00fdhodu?<\/strong><br>\n<em>(Usm\u011bje se.)<\/em> Znovu se moc omlouv\u00e1m, \u017ee oprav\u00edm va\u0161e slova. Nemysl\u00edm si toti\u017e, \u017ee se budeme bavit o v\u00fdhod\u00e1ch \u010di nev\u00fdhod\u00e1ch. Vn\u00edm\u00e1m to jako radost. Radost a mo\u017enost kr\u00e1\u010det neust\u00e1le po dvou nez\u00e1visl\u00fdch cest\u00e1ch lemovan\u00fdch rozd\u00edln\u00fdmi setk\u00e1n\u00edmi. M\u016fj projekt \u010d\u00edslo jedna je ur\u010dit\u011b Ensemble Matheus, proto\u017ee s n\u00edm mohu experimentovat, zkou\u0161et v\u011bci t\u00e9m\u011b\u0159 jako n\u011bkde v laborato\u0159i, jsme v tomto ohledu velmi, velmi daleko, a nikdo mi ne\u0159\u00edk\u00e1: \u201eTohle a tamto d\u011blat nem\u016f\u017eeme.\u201c Matheus mi p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed obrovsk\u00e9 uspokojen\u00ed a stra\u0161n\u011b m\u011b to s n\u00edm bav\u00ed. Ov\u0161em hr\u00e1t s n\u011bk\u00fdm, koho naopak v\u016fbec nezn\u00e1te, m\u016f\u017ee b\u00fdt vlastn\u011b tak\u00e9 velkou radost\u00ed. Situace, kdy p\u0159edstoup\u00edte p\u0159ed orchestr, jeho\u017e jazyk nezn\u00e1te, kdy nezn\u00e1te lidi, ani jejich jm\u00e9na, a p\u0159esto spolu mus\u00edte prakticky okam\u017eit\u011b za\u010d\u00edt komunikovat, p\u0159edstavuj\u00ed velmi intimn\u00ed z\u00e1le\u017eitost, kter\u00e1 si \u017e\u00e1d\u00e1 va\u0161e srdce a kter\u00e1 v\u00e1m m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e9st zna\u010dn\u011b neobvykl\u00fd druh uspokojen\u00ed. Je to proces nesm\u00edrn\u011b strhuj\u00edc\u00ed, nap\u00ednav\u00fd a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. A je to tak\u00e9 realita \u017eivota. Ka\u017ed\u00fd den potk\u00e1v\u00e1te nezn\u00e1m\u00e9 lidi, vkl\u00e1d\u00e1te do t\u011bchto nov\u00fdch setk\u00e1n\u00ed spoustu energie a emoc\u00ed, a p\u0159itom se st\u00e1le pokou\u0161\u00edte z\u016fstat sami sebou. Ka\u017ed\u00e1 takov\u00e1 zku\u0161enost se v\u0161ak dotkne va\u0161\u00ed du\u0161e. Kdy\u017e se ale vr\u00e1t\u00edm ke slov\u016fm v\u00fdhoda a nev\u00fdhoda: snad jen kdy\u017e pracujete s n\u011bk\u00fdm, koho v\u016fbec nezn\u00e1te, je to vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, ale i tak mi d\u00e1v\u00e1 velk\u00fd smysl tvo\u0159it hudbu v co nejv\u00edce mo\u017en\u00fdch situac\u00edch. Jak \u0159\u00edk\u00e1m, je to jako v \u017eivot\u011b. R\u016fznorod\u00e9 projekty mi dovoluj\u00ed duchovn\u011b se sytit, proto jsem v\u017edy p\u0159ipraven.<\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Kdy\u017e jsem si o v\u00e1s \u010detla, hledala jsem n\u011bjak\u00e9 sty\u010dn\u00e9 body, n\u011bco z&nbsp;m\u00e9ho pohledu signifikantn\u00edho pro celou va\u0161i um\u011bleckou kari\u00e9ru. A jedna z v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 m\u011b napadla, je to, \u017ee jdete velmi promy\u0161lenou cestou, \u017ee va\u0161e projekty nevznikaj\u00ed n\u00e1hodn\u011b. Nebo se m\u00fdl\u00edm?<\/strong><br>\nNe, je v tom \u010d\u00e1st pravdy. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, ob\u010das se pono\u0159\u00edm hloub\u011bji do v\u011bci z d\u016fvodu, \u017ee jsem ud\u011blal n\u011bco, co mne k tomuto t\u00e9matu p\u0159ivedlo. Zase je tu paralela se \u017eivotem \u2013 ten je tak\u00e9 ob\u010das d\u00edlem n\u00e1hody. Prost\u011b n\u011bkoho potk\u00e1te, n\u00e1hodou objev\u00edte n\u011bjakou skladbu. To, co je jist\u00e9 a o \u010dem vy mluv\u00edte jako o metod\u011b, je to, \u017ee kdy\u017e na n\u011b\u010dem pracuji a ovl\u00e1dne mne v\u00e1\u0161e\u0148, chci p\u0159i tom v\u017edy vyt\u011b\u017eit v\u0161echny nebo t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny mo\u017enosti. Asi je mo\u017en\u00e9 nazvat to metodou? (Usm\u011bje se.) Podstatou ale z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee se do skladeb sna\u017e\u00edm znovu vlo\u017eit kr\u00e1su a tajemstv\u00ed, kter\u00e9 do nich p\u0159ed t\u00edm vlo\u017eil skladatel, a to, co jsem objevil v d\u00edle p\u0159ede\u0161l\u00e9m, mi pom\u00e1h\u00e1 otev\u0159\u00edt dve\u0159e k d\u00edlu dal\u0161\u00edmu, i kdy\u017e to m\u016f\u017ee b\u00fdt t\u0159eba skladba \u00fapln\u011b odli\u0161n\u00e1. Mo\u017en\u00e1 sm\u011b\u0159uji k ur\u010dit\u00e9 metod\u011b, ale nev\u00edm, zda je to to spr\u00e1vn\u00e9 slovo. Ka\u017ed\u00e1 nota m\u00e1 sv\u016fj hlubok\u00fd smysl a pro v\u0161echna d\u00edla, na kter\u00fdch pracuji, hled\u00e1m tu spr\u00e1vnou vnit\u0159n\u00ed dramaturgii, op\u00edraje se o p\u0159irozenost, kter\u00e1 do nich vn\u00e1\u0161\u00ed humanitu, \u010di humanitu, kter\u00e1 do nich vn\u00e1\u0161\u00ed p\u0159irozenost. V\u017edy hodn\u011b studuji skladatele, abych jej dob\u0159e poznal, abych mohl j\u00edt v jeho d\u00edle co nejhloub\u011bji do jeho sv\u011bta, abych se napojil na ono \u201elidstv\u00ed\u201c, nejen na mechanismus skladby. Jako p\u0159\u00edklad m\u011b te\u010f spont\u00e1nn\u011b napadl Mozart. V jeho d\u00edlech nen\u00ed nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed dokonalost, ale \u0161k\u00e1la lidsk\u00fdch emoc\u00ed. Mozart\u016fv g\u00e9nius lidskosti, kter\u00fd kdy\u017e vzk\u0159\u00eds\u00edte, nem\u016f\u017eete se nikdy zm\u00fdlit. Realita emoce ve vztahu k situaci je u n\u011bj naprosto p\u0159esn\u00e1. U n\u011bkter\u00fdch skladatel\u016f ale ob\u010das mus\u00edte odloupnout slupku, abyste objevil kr\u00e1su, by\u0165 j\u00ed tam mohou b\u00fdt tuny! Podobaj\u00ed se lidem, kte\u0159\u00ed sice nejsou tak p\u0159\u00edstupn\u00ed, ale o to \u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed v\u00e1s na konci setk\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee \u010dekat. Nam\u00edsto metody bych tedy mo\u017en\u00e1 pou\u017eil sp\u00ed\u0161e slovo motivace. M\u00e1 \u201emetoda\u201c je poh\u00e1n\u011bna motivac\u00ed proniknout co nejhloub\u011bji do t\u00e9matu, na kter\u00e9m zrovna pracuji, a svou roli sehr\u00e1v\u00e1 i m\u00e1 jist\u00e1 snaha o systemati\u010dnost, nikoliv metodick\u00e1, ale t\u00e9m\u011b\u0159 automatick\u00e1 \u010di instinktivn\u00ed. <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Jak do tohoto obrazu zapadaj\u00ed va\u0161e inspirace popul\u00e1rn\u00ed hudbou?<\/strong><br>\nKlasick\u00e1 hudba se dnes celkov\u011b velmi soust\u0159ed\u00ed na pr\u00e1ci se z\u00e1pisem, co\u017e je ve star\u00e9 hudb\u011b je\u0161t\u011b zn\u00e1sobeno t\u00edm, \u017ee jsme  d\u00edky p\u00edsemn\u00fdm teoretick\u00fdm pojedn\u00e1n\u00edm mnoho objevili. Psan\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed jsou velice zaj\u00edmav\u00e1, nicm\u00e9n\u011b styl t\u00e9to hudby je historicky mnohem v\u00edce sv\u00e1z\u00e1n s \u00fastn\u00edm pod\u00e1n\u00edm. Proto se tak sna\u017e\u00edm nach\u00e1zet jej\u00ed puls v popul\u00e1rn\u00ed hudb\u011b dne\u0161ka, proto\u017ee ta je mnohem v\u00edce a st\u00e1le propojena se \u017eivotem. Chci ve star\u00e9 hudb\u011b rekonstruoval \u017eivot zp\u016fsobem \u201ein vivo\u201c, nejen \u201ein vitro\u201c. Proto se v\u011bnuji rocku, soulu, proto hraji jazz a improvizuji. V\u0161echno tohle vy\u017eivuje mou interpretaci \u2013 nejen v\u011bd\u011bn\u00ed, ale i zku\u0161enosti \u017eivota. A tak\u00e9 m\u011b to velmi bav\u00ed, hodn\u011b se u toho se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli nasm\u011bji. Proto m\u00e1m velmi r\u00e1d projekty Ensemble Matheus, kter\u00e9 jsou v tomto sm\u011bru v\u017edy velmi origin\u00e1ln\u00ed. M\u016f\u017eete nam\u00edtnout: \u201eJasn\u011b, dnes jsou tyto v\u011bci v&nbsp;kurzu.\u201c Ale v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b tomu tak bylo v\u017edycky. V\u017edycky jsem r\u00e1d improvizoval a hr\u00e1l rockovou hudbu, p\u0159ed deseti, patn\u00e1cti, dvaceti, mo\u017en\u00e1 i t\u0159iceti lety. M\u016fj agent mi st\u00e1le \u0159\u00edk\u00e1: \u201eNed\u011blej to, nen\u00ed to dob\u0159e, ub\u00edr\u00e1 ti to s\u00edly, \u0161kod\u00ed\u0161 t\u00edm sv\u00e9 pov\u011bsti, ztr\u00e1c\u00ed\u0161 sv\u016fj trh!\u201c Mn\u011b je to ale absolutn\u011b jedno. Je to pro m\u011b p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fle\u017eit\u00e9, p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 radost. Jako kdy\u017e n\u011bkdo r\u00e1d pije a vy mu to zak\u00e1\u017eete. M\u00fdm alkoholem je hudba a mou drogou hudba popul\u00e1rn\u00ed. V\u017edycky jsem takhle uva\u017eoval a fungoval. <em>(Za\u010dne se sm\u00e1t.) <\/em>P\u0159ed dvaceti, t\u0159iceti lety mi ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edkal: \u201eJe t\u0159eba s t\u00edm p\u0159estat <em>(\u0161ept\u00e1)<\/em>, to nen\u00ed dobr\u00e9, je to vulg\u00e1rn\u00ed!\u201c A dnes v\u0161ichni \u0159\u00edkaj\u00ed: \u201eWow, neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, skv\u011bl\u00e9, otev\u00edr\u00e1 to ducha!\u201c A j\u00e1 na to: \u201eUf, to je dob\u0159e.\u201c <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Zapad\u00e1 do t\u00e9to filozofie i v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edstup k Vivaldimu?<\/strong><br>\nUr\u010dit\u011b. Vivaldiho hudba je geni\u00e1ln\u00ed, n\u00e1dhern\u00e1 svou jednoduchost\u00ed, ov\u0161em m\u00e1 v sob\u011b mnoho \u017eivota a hloubky. Stejn\u011b jako hudba lidov\u00e1. Kl\u00ed\u010dem je naj\u00edt zp\u016fsob, jak vytvo\u0159it hloubku se z\u0159etelnou lehkost\u00ed. Jak vyj\u00e1d\u0159it emoce stejn\u011b hlubok\u00e9 jako l\u00e1ska, ale aby to vyzn\u011blo, \u017ee jen d\u011bl\u00e1te sp\u00ed\u0161e \u201en\u00e1vrhy\u201c. Laskavost, tajemstv\u00ed, otisk na\u0161ich \u017eivot\u016f, melodie a rytmus na\u0161ich srdc\u00ed \u2013 to je m\u00e9 t\u00e9ma \u201eVivaldi\u201c. Je tomu u\u017e dlouho, co jsem \u010detl kn\u00ed\u017eku <em>Le scaphandre et le papillon<\/em> (Skafandr a mot\u00fdlek). Vypr\u00e1v\u00ed skute\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd napsal mu\u017e, jen\u017e b\u00fdval mysl\u00edm \u0161\u00e9fredaktorem Elle, tedy n\u011bkdo velmi spole\u010densk\u00fd, sv\u011bt\u00e1ck\u00fd. Jednoho dne ho postihla c\u00e9vn\u00ed p\u0159\u00edhoda v mozkov\u00e9m kmeni, kter\u00fd ovliv\u0148uje \u010dinnost cel\u00e9ho t\u011bla, a on z\u016fstal kompletn\u011b ochrnut\u00fd, a\u017e na jedno jedin\u00e9 o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dko. Jednodu\u0161e pot\u0159eboval pomoci \u00fapln\u011b se v\u0161\u00edm: nemohl se h\u00fdbat, mluvit, j\u00edst, odsko\u010dit si na toaletu, mohl kontrolovat jen jedno sv\u00e9 o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dko. <em>Le scaphandre et le papillon<\/em> napsal tak, \u017ee mu jeho asistentka \u0159\u00edkala p\u00edsmena a on j\u00ed dal v\u017edy znamen\u00ed. Pomoc\u00ed jednoho jedin\u00e9ho o\u010dn\u00edho v\u00ed\u010dka stvo\u0159il knihu, kter\u00e1 vypr\u00e1v\u00ed o \u017eivot\u011b p\u0159edt\u00edm, o chv\u00edli, kdy se mu to stalo, a o jeho \u017eivot\u011b potom. Zem\u0159el p\u0159esn\u011b v moment\u011b, kdy kn\u00ed\u017eka vy\u0161la. Ve Francii se stala nesm\u00edrn\u011b popul\u00e1rn\u00ed, dokonce byla zfilmov\u00e1na, a pro mne m\u00e1 naprosto mimo\u0159\u00e1dn\u00fd titulek. Je to jeden z nejv\u00edce zdrcuj\u00edc\u00edch text\u016f, kter\u00e9 jsem kdy \u010detl, proto\u017ee \u010dlov\u011bk nesm\u00edrn\u011b spole\u010densk\u00fd se b\u011bhem okam\u017eiku ocit\u00e1 ve sv\u011bt\u011b absolutn\u011b nelidsk\u00e9m. Vn\u00edm\u00e1m to t\u00e9m\u011b\u0159 jako Krist\u016fv \u00fad\u011bl. Skafandr a mot\u00fdlek je parabola, podobenstv\u00ed: b\u00fdt uv\u011bzn\u011bn ve vlastn\u00edm t\u011ble, uvnit\u0159 kter\u00e9ho jsou jako mot\u00fdlci st\u00e1le p\u0159\u00edtomny va\u0161e my\u0161lenky, va\u0161e du\u0161e. Mluv\u00edm o tom, proto\u017ee skladatel\u00e9 jsou tak\u00e9 \u010dasto uv\u011bzn\u011bni v takov\u00e9m \u201eskafandru\u201c, t\u0159eba Beethoven kv\u016fli sv\u00e9 hluchot\u011b. Tak\u00e9 m\u011bl v sob\u011b takov\u00e9ho mot\u00fdlka. A p\u0159edstavte si, \u017ee na jeho hrob\u011b ve V\u00eddni je mot\u00fdlek vyryt\u00fd! Kdy\u017e jsem ho tam uvid\u011bl, hned jsem si vzpomn\u011bl na tuhle kn\u00ed\u017eku a \u0159ekl jsem si: \u201eV\u017edy\u0165 to je p\u0159esn\u011b ono.\u201c Pravd\u011bpodobn\u011b ho tam n\u011bkdo vyryl z \u00fapln\u011b jin\u00e9ho d\u016fvodu, ale j\u00e1 jsem si to okam\u017eit\u011b spojil. Dovedete si p\u0159edstavit, \u017ee <em>Missu solemnis<\/em> zkomponoval ji\u017e \u00fapln\u011b hluch\u00fd?! Beethoven ale dok\u00e1zal nahradit sv\u016fj sluch srdcem, a pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee jeho hudba vyv\u011br\u00e1 p\u0159\u00edmo ze srdce, stvo\u0159il tu nejsvobodn\u011bj\u0161\u00ed, \u201enejmot\u00fdlkovat\u011bj\u0161\u00ed\u201c hudbu. P\u0159esn\u011b tuto svobodu m\u011bl Harnoncourt a my ostatn\u00ed na n\u00ed soustavn\u011b a usilovn\u011b pracujeme, by\u0165 se \u010dasto domn\u00edv\u00e1me, \u017ee star\u00e1 hudba je sv\u00e1z\u00e1na p\u0159esnou metodikou. J\u00e1 si ale mysl\u00edm, \u017ee hudba je zhmotn\u011bn\u00edm emoc\u00ed, kter\u00e9 si skladatel\u00e9 necht\u011bli nechat jen sami pro sebe. Proto je pro mne absolutn\u011b z\u00e1sadn\u00ed neztratit svobodu a nenechat se uzav\u0159\u00edt pouze do ur\u010dit\u00e9 formy \u010di tradice. Pokou\u0161\u00edm se zformulovat to, v co v\u011b\u0159\u00edm a co d\u011bl\u00e1m, \u201eultimate challenge\u201c hudby, jej\u00edm\u017e vy\u00fast\u011bn\u00edm je l\u00e1ska. L\u00e1ska, kter\u00e1 se neprojevuje formou, ale opravdov\u00fdm z\u00e1zrakem, jeho\u017e podm\u00ednkou je z\u00e1zrak. <em>(Zamysl\u00ed se.)<\/em> Amen.<\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Co n\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1 o Vivaldim jeho hudba?<\/strong><br>\nM\u00e1m z n\u00ed pocit, \u017ee Vivaldi byl n\u011bkdo, kdo v sob\u011b musel m\u00edt spoustu \u201ejardins secrets\u201c (skryt\u00fdch tajemstv\u00ed). V jeho hudb\u011b je tak\u00e9 mnoho nostalgie, zejm\u00e9na v pomal\u00fdch, \u201ezaoblen\u00fdch\u201c v\u011bt\u00e1ch. Sly\u0161\u00edme to nejen ve <em>\u010ctvero ro\u010dn\u00edch dob\u00e1ch<\/em>, t\u0159eba ve druh\u00e9 v\u011bt\u011b <em>Jara<\/em>, kde prvn\u00ed a druh\u00e9 housle hraj\u00ed \u201et\u00e1dy-d\u00e1dy-t\u00e1dy-d\u00e1dy\u201c <em>(za\u010dne zp\u00edvat)<\/em> jako v\u00e1nek, kter\u00fd rozechv\u00edv\u00e1 stromy. A pak do toho vstoup\u00ed housle, kter\u00e9 zp\u00edvaj\u00ed <em>(za\u010dne zp\u00edvat melodii)<\/em>. Je to tak jednoduch\u00e9! <em>(Vydechne.)<\/em> A pod t\u00edm \u0161t\u011bk\u00e1 pejsek ve viol\u00e1ch \u201epam, pam, pam, pam\u201c. Je to tak vzd\u00e1len\u00e9, jsme u\u017e tak daleko za \u017eivotem, \u017ee u\u017e i trochu vid\u00edme, co je za n\u00edm. Ani vzd\u00e1len\u011b se to nep\u0159ibli\u017euje m\u00e9mu naturelu. Nejsem nostalgik, ani v nejmen\u0161\u00edm. Ale nostalgii a kr\u00e1su, kterou Vivaldi vepsal do sv\u00e9 hudby, velmi obdivuji. Nev\u00edm, jak\u00fd byl. M\u00e1m sice n\u011bjak\u00e9 p\u0159edstavy, proto\u017ee jsem o n\u011bm mnoho p\u0159e\u010detl, ale  jist\u00e9 je, \u017ee hudba pro n\u011bj byla nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1. To je na hudb\u011b to kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee nepot\u0159ebujete mnoho slov, abyste vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 touhy, sv\u00e1 tajemstv\u00ed. A podle m\u011b m\u011bl Vivaldi mnoho tajemstv\u00ed a tak\u00e9 v\u00e1\u0161e\u0148 pozn\u00e1vat a radovat se. Jeho hudba je daleko hlub\u0161\u00ed, ne\u017e se na prvn\u00ed pohled zd\u00e1. <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>\u201e\u017dijete\u201c s n\u00edm ji\u017e v\u00edce ne\u017e t\u0159icet let. Ud\u00e1ly se za tu dobu momenty, kter\u00e9 n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnili v\u00e1\u0161 pohled na jeho hudbu?<\/strong><br>\nZest\u00e1rl jsem, v\u0161ichni jsme zest\u00e1rli, a z tohoto pohledu se zm\u011bnil m\u016fj celkov\u00fd pohled na \u017eivot. Vstoupilo do n\u011bj mnoho nov\u00e9ho a tak\u00e9 v\u00edce barev podzimu. <em>(Usm\u00edv\u00e1 se.)<\/em> Norm\u00e1ln\u00ed, p\u0159irozen\u00fd kolob\u011bh \u017eivota. Jak je hudba takov\u00e1 trochu univerz\u00e1ln\u00ed a jak vede neust\u00e1le rozhovor s mou du\u0161\u00ed, tak s n\u00ed rostu, st\u00e1rnu a nach\u00e1z\u00edm st\u00e1le v\u00edce radosti v jednoduchosti, kterou ov\u0161em nech\u00e1pejte doslovn\u011b. Jednoduchost je laskavost, odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Proto jsem v\u017edy zbo\u017e\u0148oval Vivaldiho pomal\u00e9 v\u011bty. Jsou tak jednoduch\u00e9, a tak hlubok\u00e9. Lehounk\u00e9 jako v\u00e1nek. Mo\u017en\u00e1 lehounk\u00e9 nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00e9 slovo.<em> (Zamysl\u00ed se.)<\/em> Laskav\u00e9! Tak\u017ee pro mne nehraj\u00ed zas a\u017e takovou roli objevy muzikologick\u00e9, kter\u00e9 jsme b\u011bhem t\u00e9to doby ud\u011blali. Ano, o\u017eivili jsme zapomenut\u00e9 manuskripty, pracovali jsme na nov\u00fdch edic\u00edch, hr\u00e1li jsme Vivaldiho d\u00edla, kter\u00e1 je\u0161t\u011b nikdy nikdo nehr\u00e1l, a jsme za to r\u00e1di, proto\u017ee objevovat nov\u00e9 v\u011bci p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed velkou radost a je to velmi d\u016fle\u017eit\u00e9. Tak\u00e9 jsme nahr\u00e1li spoustu desek. Ale co se p\u0159edev\u0161\u00edm zm\u011bnilo, jsou na\u0161e \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti a pocit, \u017ee \u017eivot je \u010d\u00edm d\u00e1l krat\u0161\u00ed, a t\u00edm st\u00e1le intenzivn\u011bj\u0161\u00ed! <em>(Usm\u00edv\u00e1 se.) <\/em>Mimochodem tento fenom\u00e9n st\u00e1rnut\u00ed je tak\u00e9 velmi zaj\u00edmav\u00e9 sledovat u skladatel\u016f. Omlouv\u00e1m se, \u017ee se op\u011bt vrac\u00edm k Beethovenovi, jsem ho je\u0161t\u011b pln\u00fd, proto\u017ee v\u010dera ve\u010der jsme hr\u00e1li koncert, cel\u00fd v\u011bnovan\u00fd jen jeho hudb\u011b, ale nap\u0159\u00edklad v Misse solemnis vid\u00edte cestu \u010dlov\u011bka, kter\u00fd sice velmi trp\u011bl, ale z\u00e1rove\u0148 st\u00e1le hodn\u011b myslel i na to, co svou hudbou d\u00e1v\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee s Vivaldiho hudbou se st\u00e1rne velmi hezky, je kr\u00e1sn\u00e9 st\u00e1rnout v jeho \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch. Ah! To zn\u00ed tak hloup\u011b! To je probl\u00e9m rozhovor\u016f. \u0158\u00edk\u00e1te v\u011bci spont\u00e1nn\u011b, jak v\u00e1s v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku napadaj\u00ed, a ony tak u\u017e z\u016fstanou nav\u011bky! \u201eVivaldiho hudba je ide\u00e1ln\u00ed pro st\u00e1rnut\u00ed!\u201c To zn\u00ed stra\u0161n\u011b! <em>(Sm\u011bje se.)<\/em> Chci \u0159\u00edct, \u017ee kdy\u017e n\u011bco zaznamen\u00e1te, vytvo\u0159\u00edte t\u00edm okam\u017eit\u011b ur\u010ditou normu, ur\u010dit\u00fd obr\u00e1zek o v\u00e1s a va\u0161ich my\u0161lenk\u00e1ch. Proto je nutn\u00e9 uchov\u00e1vat si jistou lehkost.<\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Pov\u011bzte mi n\u011bco o programu, kter\u00fd budete hr\u00e1t ve Valtic\u00edch.<\/strong><br>\nJe\u0161t\u011b bych up\u0159esnil svou p\u0159edchoz\u00ed odpov\u011b\u010f, co\u017e n\u00e1s zavede i k programu. Jak jsem st\u00e1rnul a \u010detl v\u00edce a v\u00edce rukopis\u016f, hr\u00e1l v\u00edce a v\u00edce Vivaldiho d\u011bl, pracoval s mnoha zp\u011bv\u00e1ky i instrumentalisty, pochopil jsem jednu v\u011bc: \u017ee jako u jin\u00fdch velk\u00fdch skladatel\u016f nen\u00ed Vivaldiho virtuozita lacin\u00e1, ale nadsmyslov\u00e1, transcendent\u00e1ln\u00ed. Vivaldi napsal mnoho c\u00edrkevn\u00edch skladeb, vok\u00e1ln\u00edch \u010di instrument\u00e1ln\u00edch, kter\u00e9 tak technicky posunul, \u017ee jejich virtuozita v\u00e1s povzn\u00e1\u0161\u00ed, odhmot\u0148uje, nen\u00ed v n\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd klam. To mne p\u0159i objevov\u00e1n\u00ed jeho d\u011bl velmi poznamenalo. Hr\u00e1l jsem je a vid\u011bl jsem, jak jsou ryz\u00ed a duchovn\u00ed. Kdy\u017e hrajete duchovn\u00ed hudbu, mus\u00edte se skute\u010dn\u011b odhmotnit, abyste z\u00edskal s\u00edlu ji realizovat. Tak\u017ee kdy\u017e se je\u0161t\u011b vr\u00e1t\u00edm k p\u0159edchoz\u00ed ot\u00e1zce, konkr\u00e9tn\u011b jsem v tomto mezi\u010dase pochopil pojem spiritu\u00e1ln\u00ed virtuozita. A te\u010f k&nbsp;programu koncertu ve Valtic\u00edch: s Jakubem budeme hr\u00e1t samoz\u0159ejm\u011b hodn\u011b Vivaldiho opern\u00edch \u00e1ri\u00ed, proto\u017ee opera byla tak\u00e9 Vivaldiho \u017eivotem. Jak u\u017e jsem \u0159ekl v jedn\u00e9 &nbsp;odpov\u011bdi na va\u0161i ot\u00e1zku, Vivaldi m\u011bl sv\u00e1 tajemstv\u00ed a m\u016f\u017eeme si docela dob\u0159e p\u0159edstavit, jak\u00e9 to asi bylo, b\u00fdt obklopen v\u0161emi t\u011bmi d\u00edvkami z Ospedale della Piet\u00e0 <em>(\u0161alamounsky se usm\u011bje)<\/em>, mezi kter\u00fdmi v\u011bt\u0161inou komponoval, a pro\u010d je jeho hudba tak v\u00e1\u0161niv\u00e1 a l\u00e1skypln\u00e1. A tak jsou jeho opery pln\u00e9 \u017eivotn\u00edch rozpor\u016f. Tak\u00e9 s Jakubem zahrajeme jedno z Vivaldiho sv\u011btsk\u00fdch motet, kter\u00e9 je ale zkonstruov\u00e1no, jako by bylo motetem duchovn\u00edm, co\u017e je velice zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Vivaldiho duchovn\u00ed hudba nen\u00ed nikdy jenom kazatelna, ale je v n\u00ed hodn\u011b l\u00e1sky a u\u0161lechtilosti. By\u0165 je to tak\u00e9 kazatelna! <em>(Rozesm\u011bje se.)<\/em> A k tomu s Ensemble Matheus p\u0159id\u00e1me je\u0161t\u011b trochu t\u00e9 transcendent\u00e1ln\u00ed virtuozity ve skladb\u00e1ch ryze instrument\u00e1ln\u00edch, ve kter\u00fdch se ov\u0161em mluv\u00ed o stejn\u00fdch v\u011bcech. Mysl\u00edm, \u017ee to bude hezk\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Takov\u00e9 tablo z opern\u00edch ostr\u016fvk\u016f, moteta a koncert\u016f pro jeden nebo v\u00edce n\u00e1stroj\u016f. Kaleidoskop z Vivaldiho tvorby. Sice nem\u00e1me v programu obsa\u017eenou p\u0159\u00edmo duchovn\u00ed hudbu, ale hrajeme sv\u011btsk\u00e9 moteto, napsan\u00e9 ve form\u011b moteta duchovn\u00edho. \u010cek\u00e1 n\u00e1s v\u0161echna \u0161t\u011bst\u011bna, kter\u00e1 se ve Vivaldim protnula, a v\u0161echny jeho z\u00e1hady. <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Na nahr\u00e1vk\u00e1ch <em>Lucifer a Miroirs<\/em> jste nazna\u010dil ur\u010dit\u00fd nov\u00fd sm\u011br. Jak\u00e1 bude dal\u0161\u00ed cesta Jeana-Christopha Spinosiho?<\/strong><br>\nV\u017edycky jsem dirigoval d\u00edla 20. stolet\u00ed, d\u00edla soudob\u00e1, velk\u00e9 orchestr\u00e1ln\u00ed skladby, v\u017edycky jsem se t\u00e9to hudb\u011b v\u011bnoval a na t\u00e9to hudb\u011b jsem tak\u00e9 vyr\u016fstal, kdy\u017e jsem studoval dirigov\u00e1n\u00ed. Jestli v\u0161echno p\u016fjde dob\u0159e a virus n\u00e1m neud\u011bl\u00e1 \u010d\u00e1ru p\u0159es rozpo\u010det, uvedu v prosinci v Moskv\u011b s Moskevsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm komorn\u00edm orchestrem \u0160ostakovi\u010de a Prokofjeva, v lednu m\u011b \u010dek\u00e1 Tokio s Novou japonskou filharmoni\u00ed, kde bych m\u011bl dirigovat suitu z Bernsteinovy <em>West Side Story<\/em>, kter\u00e1 m\u00e1 60. v\u00fdro\u010d\u00ed, v minul\u00fdch sezon\u00e1ch jsem nastudoval <em>T\u0159et\u00ed symfonii<\/em> Camilla Saint-Sa\u00ebnse, <em>La Valse<\/em> Maurice Ravela, a co se t\u00fd\u010de soudob\u00e9 hudby, p\u0159ipravujeme s Ensemble Matheus \u00fapln\u011b novou v\u011bc. P\u0159ed dv\u011bma lety jsem dirigoval ve Frankfurtu nad Mohanem Messiaenovy <em>Les Offrandes oubli\u00e9es<\/em> (Zapomenut\u00e9 milodary). V\u0161echny tyto projekty jsou moj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed, ale jestli m\u00e1te na mysli moj\u00ed diskografii, kter\u00e1 se t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e1 orientuje na Vivaldiho, tak jsou to v\u0161echno v\u011bci, kter\u00e9 nebyly do t\u00e9 doby nahr\u00e1ny. Existuje kompletn\u00ed nahr\u00e1vka Bacha, H\u00e4ndela, dokonce i Rameau byl v 90. letech mnohem \u010dast\u011bji nahr\u00e1van\u00fdm autorem ne\u017e Vivaldi. P\u0159i\u0161lo mi to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. A tak jsme vydali prvn\u00ed desku. Ale nahr\u00e1vky, to je jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st pr\u00e1ce interpreta. J\u00e1 osobn\u011b jsem nikdy nem\u011bl nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1d, tak\u017ee jsem se sna\u017eil to\u010dit jen v\u011bci, kter\u00e9 mi p\u0159i\u0161ly smyslupln\u00e9 a kter\u00e9 objevovaly n\u011bco nov\u00e9ho. Ale koncertn\u00ed \u010dinnost, to je n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, zde se v\u011bnuji i jin\u00fdm skladatel\u016fm a jin\u00fdm stylov\u00fdm obdob\u00edm. Ale d\u00edky m\u00e9 diskografii jsem opravdu hodn\u011b \u017e\u00e1d\u00e1n, abych uv\u00e1d\u011bl pr\u00e1v\u011b Vivaldiho. Pracujeme tak\u00e9 hodn\u011b na r\u016fzn\u00fdch aran\u017em\u00e1 Vivaldiho hudby. Mo\u017enost inspirovat se skladateli star\u0161\u00edch epoch, d\u00edvat se, jak rozv\u00edjeli nebo i rozb\u00edjeli sv\u016fj styl, tedy vz\u00edt znovu tyto my\u0161lenky a pracovat s nimi je velmi z\u00e1bavn\u00e9 a sv\u00fdm zp\u016fsobem symbolick\u00e9. Jak jsem \u0159ekl, nejsem nostalgik. R\u00e1d bav\u00edm s\u00e1m sebe a beru v\u011bci s nadhledem a lehkost\u00ed. Tak\u017ee bychom mohli n\u00e1\u0161 rozhovor hezky uzav\u0159\u00edt t\u00edm, \u017ee co jsem \u0159ekl dnes, z\u00edtra u\u017e nebude platit! <em>(Sm\u011bje se.)<\/em> Je to jako s&nbsp;hudbou: nem\u016f\u017eeme ji hr\u00e1t dvakr\u00e1t stejn\u011b. A proto z\u00edtra u\u017e zajist\u00e9 nebudu s\u00e1m se sebou souhlasit. Voil\u00e0! <\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n____________________________________<\/p>\n<p>&nbsp;<br>\n<strong>Jean-Christophe Spinosi<\/strong><br>\nModern\u00ed, um\u011blecky odv\u00e1\u017en\u00fd, hluboce lidsk\u00fd, pohybuj\u00edc\u00ed se s eleganc\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d epochami \u2013 od barokn\u00ed hudby a\u017e po tu soudobou \u2013 tak lze charakterizovat dirigenta Jeana-Christopha Spinosiho, zakladatele a&nbsp;um\u011bleck\u00e9ho l\u00eddra Ensemble Matheus. Vedle koncertov\u00e1n\u00ed s t\u00edmto souborem je pravideln\u00fdm hostem Th\u00e9\u00e2tre du Ch\u00e2telet, Th\u00e9\u00e2tre des Champs-Elys\u00e9es, Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed opery, Kr\u00e1lovsk\u00e9 opery Ch\u00e2teau de Versailles, V\u00edde\u0148sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed opery, Theater an der Wien, Salcbursk\u00e9ho festivalu, Gran Teatre del Liceu v Barcelon\u011b, Teatro Col\u00f3n v Buenos Aires a&nbsp;mnoha dal\u0161\u00edch. Mezi jin\u00fdmi spolupracoval s&nbsp;Berl\u00ednskou a&nbsp;V\u00edde\u0148skou filharmoni\u00ed, Deutsche Symphony Orchester Berlin, hr-Sinfonieorchester nebo Kr\u00e1lovskou filharmoni\u00ed ve Stockholmu. Proslavil se sv\u00fdmi experiment\u00e1ln\u00edmi produkcemi na Queen Mary II, v&nbsp;newyorsk\u00e9m Central Parku nebo na palub\u011b boeingu let\u00edc\u00edho do Ji\u017en\u00ed Koreje. Spinosi zkr\u00e1tka nezn\u00e1 hranic. V jeho kari\u00e9\u0159e se vyj\u00edmaj\u00ed jedine\u010dn\u00e1 um\u011bleck\u00e1 p\u0159\u00e1telstv\u00ed s&nbsp;Cecili\u00ed Bartoli a&nbsp;Philippem Jaroussk\u00fdm, s nimi\u017e vytvo\u0159il n\u011bkolik a\u017e ikonick\u00fdch projekt\u016f, mezi n\u011b\u017e se jist\u011b \u0159ad\u00ed nastudov\u00e1n\u00ed Rossiniho Otella a&nbsp;Popelky pro Salcbursk\u00fd festival, a&nbsp;nato\u010dil n\u011bkolik celosv\u011btov\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch alb pro vydavatelstv\u00ed Decca a&nbsp;EMI-Virgin Classics (nap\u0159. trojn\u00e1sobn\u00e1 Zlat\u00e1 deska za album Heroes s Philippem Jaroussk\u00fdm). Na Lednicko-valtick\u00e9m hudebn\u00edm festivalu zah\u00e1j\u00ed v \u010desk\u00e9m debutu spolupr\u00e1ci s polsk\u00fdm kontratenoristou Jakubem J\u00f3zefem Orli\u0144sk\u00fdm v ryze vivaldiovsk\u00e9m programu.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Leider ist der Eintrag nur auf Tschechisch verf\u00fcgbar. L\u2019amour d\u2019aujourd&#8217;hui &nbsp; \u2026 neboli L\u00e1ska dne\u0161n\u00edho dne. Pro rozhovor n\u00e1zev lehce tajemn\u00fd, jen\u017e v\u0161ak dokonale vystihuje osobnost zpov\u00eddan\u00e9ho: dirigenta a houslisty Jeana-Christopha Spinosiho. Ten se sv\u00fdm Ensemble Matheus a kontratenoristou Jakubem J\u00f3zefem Orli\u0144sk\u00fdm zah\u00e1j\u00ed 2. \u0159\u00edjna 6. ro\u010dn\u00edk Lednicko-valtick\u00e9ho hudebn\u00edho festivalu, kter\u00fd je letos zcela v\u011bnov\u00e1n [&#46;&#46;&#46;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":104,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13409"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13409"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13409\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13490,"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13409\/revisions\/13490"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.lvhf.cz\/de\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13409"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}