Lichtenštejnský palác je komplexem původně pěti domů nacházející se na Malostranském náměstí čp. 258/13 na pražské Malé Straně. Háv budovy pochází z přestavby po roce 1791 pravděpodobně od Matěje Hummela. Dnes v paláci sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze.

Název dostal palác po stejnojmenném rodu, z něhož pocházel český královský místodržitel Karel I. z Lichtenštejna, který v letech 1622–1623 propojil jednotlivé domy na Malostranském náměstí a zahájil jejich velkou sjednocující přestavbu. V roce 1638 přikoupil k palácovému komplexu Karlův syn Karel Eusebius i koutový dům. Následně byl v letech 1742–1790 palác pronajímán 1. zemskému poštovnímu úřadu.

U příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem nechal tehdejší kníže Alois I. Liechtenstein vytvořit dnešní raně neoklasicistní monumentální symetrické dvoupatrové průčelí a fasádu palácové architektury. Za autora návrhu je považován Matěj Hummel.

Aloisův bratr, kníže Jan I. Josef se z blíže neznámých důvodů rozhodl v listopadu roku 1808 palác za 125 000 zlatých bankocetlí prodat Augustu hraběti z Ledebour-Wichelna. Jelikož šlo o svěřenecký majetek, zápis nového vlastníka nabyl platnost až v roce 1825. Zřejmě nejznámějším nájemníkem byl Josef Dobrovský, který v paláci bydlel v letech 1811–1826.

Za hraběte z Ledebour-Wichelna byla nárožní část paláce přestavěna architektem a stavitelem Kašparem Přadákem. Zřejmě právě tehdy došlo k pozdně neoklasicistní úpravě interiéru velkého sálu v zadním dvorním křídle. V roce 1848 se v paláci nacházelo generální ředitelství Alfréda knížete Windischgrätze a od roku 1850, kdy budovu koupil stát, vojenská správa. Armáda zde sídlila dalších více jak sto let. Teprve po roce 1960 se palác stal dislokovaným sídlem Vysoké školy politické ÚV KSČ. Poslední rozsáhlá úprava palácového komplexu proběhla pro potřeby Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze v letech 1990–1991 podle projektu architektonického ateliéru Pavla Kupky. Nejhonosnějším prostorem prvního poschodí je velký koncertní sál, dnes nesoucí jméno Bohuslava Martinů.

©LVHF